Kliknutím zvětšíte„V zemích EU se ročně vyprodukuje 88 milionů tun potravinového odpadu v hodnotě asi 143 miliard eur. Nejvíce k tomu přispívají domácnosti, jsou zodpovědné za 47 milionů tun potravinového odpadu jedná se o nezužitkované jídlo i odpad například ve formě slupek. To dělá v přepočtu asi 173 kilogramů na osobu,” popisuje Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.
Vyhozené jídlo představuje velké ekonomické, ale i ekologické ztráty, padne na něj lidská práce, zbytečně vyčerpává půdu, spotřebovává vodu a po průchodu komínem spalovny ještě zatěžuje ovzduší.
Potravinové banky marně shánějí posily
Částečnou změnu přinesla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která od ledna nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout neprodejné potraviny bankám.
„Od ledna nám stoupl objem potravin přibližně o 40 %,” potvrdila Věra Doušová z Potravinové banky Prahy a Středočeského kraje s tím, že jídlo přerozdělují dále 150 organizacím, které je distribuují přibližně 22 000 Pražanům. „Máme dva sklady a deset zaměstnanců, kteří pracují hodně přesčas, nyní v létě pomáhají i jejich děti. Potřebovali bychom alespoň 4 další zaměstnance, ale nemůžeme je přijmout. Vláda nedořešila druhou polovinu zákona, která se týká financování potravinových bank. Nyní čerpáme z dotací ministerstva zemědělství, které ale nepočítaly s nárůstem po novele,” říká Doušová.
V Praze a Středočeském kraji přerozdělí 60 procent všech darovaných potravin z Česka a podle ní by na provoz potřebovali 4 miliony ročně, musí ale vystačit se čtvrtinou. Zaměstnanci prý tento nápor snáší pouze proto, že si uvědomují význam své práce, někteří z nich jsou bývalými klienty.
Pomáhají také dobrovolníci, kromě jednotlivců je posílají i firmy Tesco nebo Česká spořitelna. Doušová ale doufá, že se najdou i další ideálně na pravidelnou výpomoc.
Dvacet tisíc v koši
Data společnosti Samsung uvádí, že v Česku se za rok vyhodí až 80 kilogramů potravin na osobu v hodnotě 20 tisíc korun.
Projekt Bezezbytku podporuje veřejné lednice, do kterých může kdokoliv přinést jídlo, které nespotřebuje, a kdokoliv jiný si je odsud může odnést. Bezezbytku v Praze nedávno otevřelo tři sdílené lednice, doplnily ty fungující již déle na vysokoškolských kolejích nebo v komunitních centrech, do své vstupní haly umístila veřejnou lednici i radnice MČ Praha 6.
Tématu plýtvání jídlem se od roku 1998 zabývá také skupina Food not Bombs, která začínala s vařením ze zbytků na squattu Milada a nyní vydává přibližně čtyřikrát týdně kolem 50 porcí jídla hlavně bezdomovcům.
Vyšší společnost
„Jídlo získáváme z tzv. dumpster divingu, z přebytků od drobných obchodníků a veganských restaurací a z darů jednotlivců. Pokud není dostatek z těchto zdrojů, tak dokupujeme, většinou ale kupujeme jen olej a koření,“ popisuje Aleš a dodává, že přes léto si aktivisté vybírají „volno“ a jídlo vydávají jen nárazově.
Vařit beze zbytků je trendem i ve světě vyšší gastronomie. „Za posledních několik let už má udržitelnost v každoročně zveřejňovaných světových gastronomických trendech své pevné místo. Na druhou stranu využívat vše by se měl už z principu snažit každý správný kuchař. Ti důslední a ekonomicky smýšlející to dělali vždy, dříve než nějaký Zero Waste koncept vůbec přišel. S myšlenkami tzv. od čumáčku po ocásek a od kořínku po lísteček, neboli principem zpracovávání surovin do posledního kousku, začíná ale sympatizovat čím dále více podniků,” dodává Anna Strejcová.
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
