Statistika zohledňuje nejen celkové množství uzavřených případů, ale i počet obdržených oznámení, která jsou v různém stadiu rozpracování.

Průměrná náhrada způsobené škody, kterou přistižené firmy zaplatí, letos činí 400 tisíc korun. Před pěti lety to bylo přibližně o 100 tisíc méně. „Náhrada škody představuje částku, kterou pirátská firma zaplatí poškozenému výrobci softwaru jako odškodné. Nejvyšší náhrada činila milion korun," říká Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA.

„Největší nárůst oznámení zaznamenáváme v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Zvýšený počet případů pirátství v některých regionech ale neznamená, že se tam krade software více než jinde. Nárůst souvisí s hospodářským růstem v kraji, pokud se firmám daří, roste i pravděpodobnost, že například nespokojený zaměstnanec na nelegální software upozorní," vysvětluje Jan Hlaváč.

Firmy užívající nelegální software se daří rychleji odhalovat díky systému odměn za nahlášení pirátství. Oznamovatel totiž obdrží 10 procent z celkové náhrady škody, což představuje v průměru 40 tisíc korun. „Nejvyšší letošní odměna vyplacená oznamovateli činila téměř 100 000 korun," doplňuje Hlaváč.

Nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy (výrobce Microsoft), grafické a návrhářské programy (Adobe), CAD aplikace (Autodesk) či utility, například antivirové systémy (Symantec). Stíhané firmy mají většinou méně než 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury.

V Česku se podle loňské analýzy užívá 33 procent nelicencovaného softwaru. Výrobci softwaru tím přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

Nejčastější formou pirátství ve firmách je podle tuzemské statistiky BSA instalace více kopií softwaru, než povoluje licence (55 procent) či instalace softwaru bez ověřitelné licence (30 procent). Zmiňované padělky (15 procent) sice statistice nedominují, nicméně počet těchto případů rapidně roste.

Domácnosti obvykle stahují pirátské kopie z on-line úložišť či aukčních severů, stále častěji si také kupují levné padělky populárních komerčních titulů. BSA také eviduje případy, kdy se pirátství nevědomky dopouštějí starší osoby, kterým nelegální software do počítače nainstalovalo jejich dítě nebo vnouče.