Senioři poráží juniory. Tedy alespoň pokud byste porovnali počet pracujících lidí ve věku do 20 let s těmi ve věku nad 65 let.

Podle včera zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás teď pracuje pětkrát více lidí nad 65 let než počet zaměstnaných mladých do 20 let.

Konkrétně: místo odpočinku na zahrádce nebo s vnoučaty je teď v práci 356 tisíc lidí nad 60 let, z toho 108 tisíc pracantů má více než 65 let. Drtivá většina z nich je přitom v řádném starobním důchodu.

Růst pracujících seniorů pozorují statistici už dvacet let, dílem je to i posouváním věku odchodu do penze, ale svoji roli hraje i stárnutí populace.

Statistici včera potvrdili odhad, že v příštím roce počet lidí nad 65 let v České republice poprvé překročí kulatou hranici dvou milionů a tempo bude zrychlovat. „V roce 2020 dosáhne 
2,2 milionu a v roce 2030 2,5 milionu. O to naléhavější bude potřeba vytváření vhodných příležitostí pro pracovní uplatnění starších mužů a žen," upozorňuje statistik Bohuslav Mejstřík.

A kde dnes senioři nejvíce pracují? Ve věku nad 65 let jich je nejvíce mezi vědci a techniky (14 procent) a téměř stejný počet seniorů pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Teprve za nimi jsou učitelé a lékaři (téměř shodně 11 procent).

PORTUGALCI V PRÁCI, SLOVÁCI NA ZAHRÁDCE?

Česká republika je co do počtu pracujících důchodců zhruba v polovině zemí EU. Lidé starší 65 let u nás pořád tvoří jen 2,13 procenta trhu práce.

Nejvíce seniorů nad 65 let pracuje v Portugalsku, Estonsku či Británii (4 až 5 procent trhu práce). Naopak nejvíce odpočívají v celé EU Slováci. Ve věku nad 65 let tam pracuje jen 0,78 procenta zaměstnanců.

Statistici samozřejmě neevidují, kolik seniorů je v práci dobrovolně a kolik kvůli ekonomickému tlaku, kdy jim nestačí peníze z důchodu. Podle předsedy Rady seniorů ČR Zdeňka Pernese jsou na trhu oba typy seniorů – zaměstnanců. „Já sám ještě pracuji 
a vídám v reálu ženy kolem 
70 let, které pracují, třeba jako uklízečky. Z ekonomických důvodů do práce chodí hlavně osamělé seniorky 
z větších měst, kde jsou velké náklady na bydlení," popisuje Pernes.

„Podle našich zkušeností vznikají i celé seniorské profese. Patří tam samozřejmě univerzitní profesoři, ale třeba i trhačky lístků či uvaděčky v divadlech. Senior je výhodný zaměstnanec, bere důchod, a tudíž požadavky na plat nejsou tak vysoké. Navíc některé profese, teď hlavně strojaři, jsou enormně žádané," dodává Pernes s tím, že číslo pracujících seniorů bude v reálu možná ještě vyšší, než udávají statistici, kteří evidují jen oficiálně hlášenou práci.

Podle Pernese se Rada seniorů v minulosti opakovaně snažila prosadit i možné daňové úlevy na zaměstnání seniorů, ale mezi politiky se k tomu vůle nenašla. Ústavní soud aspoň dodatečně „napravil" některé škrty. Nejdříve vrátil seniorům daňovou slevu na poplatníka a na konci července pak ústavní soud na návrh 17 senátorů zrušil zdanění penzí seniorů, kteří mají vedle důchodu roční příjem vyšší než 840 tisíc korun. Soud to shledal jako protiústavní.