Veterinární lékaři řeší hromadné úhyny včel zejména když kvete řepka. „Pokud je tato tuzemská nejrozšířenější olejnina v období, kdy je cílem včel, nesprávně ošetřena, bývá pak nejčastějším zdrojem hromadných otrav včelstev," řekl mluvčí, podle kterého ale postřik aplikovaný zemědělci nemusí být vždy zdrojem otravy.

Letos veterináři našli účinné látky používané v postřicích v osmi případech, různou měrou úhynu jimi bylo postiženo 161 včelstev u 15 chovatelů. „To je ve srovnání s rokem 2014 výrazný úbytek, loni bylo zasaženo bezmála 800 včelstev v sedmi prokázaných případech u 32 chovatelů včel," upozornil Pejchal. V dalších 13 případech veterináři souvislost úhynu s použitím přípravků na ochranu rostlin neprokázali, většinou šlo o domácí postřiky na zahradě nebo v zahrádkářské kolonii. Podle veterinářů mohl někdo nastříkat zatím neznámé látky i přímo do úlu. „Některé případy byly proto předány policii pro podezření z úmyslného poškození cizí věci," uzavřel mluvčí.

Včely ale nehubí hlavně postřiky, letos v Česku přes zimu přišli včelaři především kvůli nemoci varoáza zhruba o 35 procent včelstev, odhadl dříve Český včelařský svaz. Epidemie byla podobná té ze zimy mezi roky 2007 a 2008, při níž zahynula třetina včel. Trvalo pak několik let, než se jejich počty zvýšily. Během loňského podzimu zazimovali 603.000 včelstev, podle svazu jich uhynulo zhruba 200.000. Průměrné ztráty přes zimu dosahují přitom dlouhodobě zhruba deseti procent.