Vládní strany se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázaly v koaliční dohodě i v programu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho označil za jednu z priorit kabinetu. Norma měla původně platit od letoška, přípravy se ale kvůli rozdílným představám stran protáhly.

Zatímco podle ANO by měly sociální byty dostávat jen ti nejchudší, podle ČSSD by na ně měli dosáhnout i samoživitelé, senioři v tísni či postižení. ANO a lidovci chtějí ještě úpravy. Podle opoziční TOP 09 nynější norma vzniku ghett nezabrání a vyžádá si desítky miliard. ODS žádá přepracování. Úsvit zákon podporuje, obce by ale měly sociální byty mít povinně. Povinnost obcí z textu nakonec vypadla.

Podle výsledků průzkumu by normu s povinným počtem sociálních bytů v obcích určitě chtělo 38 procent dotázaných. Spíš se k zákonu s povinností radnic kloní dalších 34 procent lidí. Určitě zákon s povinným počtem sociálních bytů odmítá devět procent dotázaných.

Na potřebě sociálních bytů se shodnou skoro všichni 

Zákon s povinností obcí mít sociální byty by měl existovat podle 82 procent voličů ČSSD, 84 procent voličů ANO a 86 procent voličů lidovců. Z těch, kteří volí opoziční ODS, se k přijetí kloní 79 procent. Podporu má u 69 procent voličů TOP 09. Pro se vyslovilo 82 procent těch, kteří dávají hlas komunistům.

Víc než 80 procent dospělých míní, že by radnice měly nájemní byt poskytnout matkám samoživitelkám, obětem domácího násilí, postiženým či dětem po odchodu z dětských domovů. Zhruba tři čtvrtiny respondentů by bydlení daly i seniorům v nouzi. Dotázaní vidí na zákonu jako nejdůležitější to, aby sociální byt dostávali jen lidé ve skutečné nouzi, děti aby nekončily v ústavech a ubytovnách a peníze z dávek aby dostávaly obce, a ne soukromníci a nevznikala nová ghetta.

Vláda zákon zatím jen rozjednala

Vesměs kritice čelil dnes ve Sněmovně návrh zákona o sociálním bydlení, jak jej připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) a schválila vláda. Z pravicové opozice zněla slova o nepoužitelném paskvilu, shoda na předloze není ani v koalici. Poslanci ji v úvodním kole jen rozjednali. Šance na schválení normy v nynějším volebním období se tak o něco snížila. Kdy se k ní dolní komora vrátí, totiž není jasné.

"Snažili jsme se dojít k nějakému kompromisu a zavést systém běžný v civilizovaných zemích," hájila návrh Marksová. Zákona se podle ní mohou bát jen ti, kteří vydělávají na obchodu s chudobou.

Kritici podoby normy ale poukazovali na její podle nich mnohamiliardové dopady nebo široký okruh lidí, jichž by se týkal. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by se jednalo skoro o pět procent populace. "Návrh nemá vyřešené financování, lidi by stahoval do systému, ale nenutil by je jej opustit," varovala její stranická kolegyně a zpravodajka Jitka Chalánková.

Poslanec ODS Vladislav Vilímec soudí, že Česko zákon v předložené podobě možná vůbec nepotřebuje. "Projednáváme něco, co dobře víme, že schváleno nebude," uvedl.

S kritickým stanoviskem ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) seznámila dolní komoru poslankyně hnutí Radka Maxová. Uvedla například, že nebyly vypořádány koncepční připomínky. "Široce pojatá cílová skupina sebou nese riziko účelového chování osob," četla Maxová ze stanoviska ministryně.

Předlohy se zastala v podstatě jen Marta Semelová (KSČM). "Získat byt je pro velkou část našich spoluobčanů neřešitelným hlavolamem," poznamenala.

Sociálním demokratům se společně s hnutím ANO nepodařilo prosadit návrh, aby Sněmovna normu v úvodním kole projednala dnes i za cenu večerního jednání. František Laudát (TOP 09) navíc vyzýval k "ukončení nedůstojného divadla", když v sálu nebyla přítomna ani Marksová. "To je vrchol," ulevila si u řečnického pultíku Maxová, když předsedající Vojtěch Filip (KSČM) debatu na krátký čas přerušil, protože v sálu nebyl ani jeden ze členů vlády.

Poslanci budou po dokončení úvodní diskuse hlasovat o návrhu Chalánkové na vrácení normy vládě k dopracování i pro prodloužení lhůty pro její projednání ve výborech. Kritici se ale shodují v tom, že ji ve Sněmovně není možné opravit.

Pro koho byty budou?

Sociální byt měli dostat podle návrhu zákona lidé, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, a také ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení přes dvě pětiny svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6 násobek životního minima. Když se zákon do voleb stihne přijmout, první lidé v nouzi by o sociální byt mohli žádat úřady od pololetí příštího roku. Získat by ho pak měli nejpozději do půlky roku 2020.

Existovaly by dva druhy sociálních bytů - s podporou sociálních pracovníků a bez ní. Obce by se mohly dobrovolně rozhodnout, zda sociální bydlení budou mít. Pokud by sociální byty radnice přidělovat nechtěly, zajistil by je místo nich Státní fond rozvoje bydlení. Přidělit by je měl do tří let.