Po sedmnácti letech života v Nezdicích na Šumavě se Jana Wudy rozhodla v této malé šumavské obci začít s podnikáním. Žena, která už odmalička obdivovala sklo a výrobky z něj, si otevřela dílnu s výrobou skleněných korálků. Turistům ukazuje, jak křehká krása vzniká, pod jejím dohledem si mohou zájemci malé ozdobné korálky vyrobit a hotové výrobky také prodává.

V dílně však Janu Wudy najdete až v odpoledních hodinách. Přes den totiž jezdí do svého zaměstnání do dvanáct kilometrů vzdálené Sušice. Samotná výroba skleněných korálků a jejich prodej zájemcům by ženu zřejmě neuživily. „Otevřela jsem teprve v tomto měsíci, takže na nějaké hodnocení je ještě brzy. Zatím se neodvážím opustit své zaměstnání, které mě živí. Něco jiného je počet návštěvníků, kteří dílnu navštíví v hlavní letní sezoně, a počet těch, kteří přijdou v zimním období. Tohle bude moje zkušební sezona, pak se uvidí, co bude dál,“ říká Wudy.

K tomu, aby žena rozběhla podnikání v srdci Šumavy, nemalou měrou přispěl nezdický obecní úřad. „Jde o objekt bývalé prodejny a my jsme rádi, že se nám jej podařilo znovu zhruba po desetileté pauze zprovoznit,“ říká starostka Nezdic na Šumavě Marie Mráčková. Dalším vstřícným krokem vůči začínající podnikatelce bylo prominutí nájmu za první rok.

To, že v místech s malým počtem obyvatel není podnikání na zbohatnutí, ale spíše jen na nutnou obživu, potvrzují zkušenosti z řady jiných obcí Klatovska.

Například V Jetenovicích, malé obci na Horažďovicku, uzavřelo před časem Západočeské konzumní družstvo v Sušici prodejnu. Zastupitelstvo ve Velkém Boru, kam Jetenovice spadají, se ale rozhodlo, že prodej základních potravin pro občany chce zachovat. „Objekt jsme odkoupili i za cenu toho, že ji teprve splácíme. Zatím máme z celkové částky 400 tisíc korun zaplaceno 250 tisíc,“ vysvětluje starosta Velkého Boru Václav Drha. Co však Velkoborské trápí, je fakt, že se jim dosud nepodařilo najít zájemce o pronájem prodejny. „Dali jsme si inzerát. Dokonce jsme odsouhlasili i co nejnižší nájemné – pouhých sto korun ročně. Přihlásili se sice dva zájemci, ale nedokážu s určitostí říci, zda to vyjde a jeden z nich prodejnu opravdu otevře,“ dodává Drha.

Podle velkoborského starosty není podnikání v oboru prodej potravin v malé obci na zbohatnutí. „Je to spíš hobby nebo řekněme práce z lásky k bližnímu,“ dodává Drha.

I do další obce Klatovska, do Dlažova, se drobní podnikatelé se službami pro obyvatele příliš nehrnou. „Chtěli jsme objekt bývalé prodejny zrekonstruovat na místo, kde by byla znovu prodejna a navíc i sídlo obecního úřadu,“ říká starosta Dlažova Petr Kodeš. „Z ankety mezi lidmi vyplynulo, že by o fungování prodejny měli zájem, dokonce se našly i dvě zájemkyně o provozování kadeřnictví a masáží,“ dodal Kodeš. Jenže z obou plánů zatím museli Dlažovští slevit. „Jednak jsme nedostali dotaci na rekonstrukci objektu, takže musíme počkat na další kolo žádostí. Sešlo i z plánů obou děvčat. Prohlédly si náhradní prostory, které jsme jim nabídli, dokonce jsme i minimální nájemné stanovili, ale neozvaly se,“ dodává starosta Dlažova.