V rámci takzvané Svatomartinské výzvy zveřejněné ve středu, to napsali zástupci podnikatelských svazů, jako je Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR či Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výzva je určena hlavně poslancům, kteří nyní schvalují nový stavební zákon.

Již "předcovidové" statistiky vývoje cen nemovitostí zařadily Českou republiku mezi země s nejrychleji rostoucími cenami nemovitostí celosvětově. Podle Eurostatu jsme v roce 2019 byli s meziročním růstem o 8,7 procenta zařazeni na šesté místo v Evropě. „Podle světového žebříčku společnosti Knight Frank se Česká republika dostala s růstem o 9,4 % dokonce až na třetí místo. Naopak Polsko, které v hospodářské růstu Českou republiku překonává, rapidní růst cen nemovitostí nezaznamenává. Od roku 2015 platí v Polsku nový stavební zákon, který zásadně zrychlil povolovací řízení. Podle dat KPMG bylo jen ve Varšavě mezi lety 2015 a 2018 povoleno ročně v průměru 1 268 bytů na sto tisíc obyvatel. Praha ve stejném období povolila jen 311 bytů, tedy čtyřikrát méně,“ píší signatáři výzvy.

Investice do stavebnictví Česko potřebuje

Stavební zákon podle nich však není pouze o bytech, ale i o rodinných domech a stavbách pro jiné sektory hospodářství, jako jsou doprava, průmysl či služby. „V post-covidové době Česká republika investice ve stavebnictví potřebuje,“ apelují signatáři.

Současný návrh rekodifikace stavebního práva je podle Svatomartinské výzvy dobrým výchozím materiálem, který sám o sobě přináší některá dílčí vylepšení a zlepšení. Není ale skutečným a plnohodnotným řešením tristní situace v oblasti stavebního práva v České republice. „K tomu je potřeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy,“ apelují na poslance například prezident svazu průmyslu Jaroslav Hanák či prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Přidávají i některé výpočty. „Rádi bychom připomněli, že odvětví stavebnictví má vysoké ekonomické multiplikátory, jak ostatně uvedla i zpráva RIA. Investovaná 1 miliarda korun má potenciál zvýšit produkci v České republice až o 3,09 miliardy korun. Další přínosy národnímu hospodářství plynou i po dokončení a uvedení staveb do užívání,“ uvádí výzva. Podaří-li se zkrátit povolovací proces o jeden rok, lze očekávat roční přínosy 2,02 miliard korun u silničních staveb a 1,66 miliard korun u železničních staveb. U komerčních staveb tato hodnota činí 1,6 miliardy korun, obdobné je to u developerské výstavby. „Celkem pak můžeme mluvit o konzervativních kvantifikovatelných přínosech 6,88 miliardy korun za rok,“ uzavírají podnikatelské svazy.