„Dosavadní analýza zatím neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo minulý týden obeslalo jednotlivé čerpací stanice dotazníkem, v němž měly uvést nejvyšší ceny paliv za daný den. Úřad reagoval na paniku, která se začala šířit na burzách a která se následně přenesla i mezi spotřebitele, když si začali nakupovat pohonné hmoty do zásoby.

Na snímku ze 7. března 2022 je ceník u čerpací stanice pohonných hmot na dálnici D6 u Velké Dobré na Kladensku.
Paliva začínají zlevňovat. Ceny od minulého týdne klesly o 1,5 koruny na litr

„V takové situaci ničemu nepomohou laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách,“ doplnil Stanjura.

Na dotazník odpovědělo zhruba šest stovek provozovatelů za asi 2400 čerpacích stanic. Podle ministerstva to představuje přibližně 90 procent trhu. V kontrolách se chystá pokračovat a následně vyhodnotí údaje za celý březen.

Psychologický nástroj 

Kontroly považuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek spíše za psychologický nástroj, který má od zneužívání marží prodejce odrazovat. „Nedokážu si představit, že by pak ministerstvo financí přistoupilo k nějaké regulaci cen,“ doplnil analytik.

Jenomže podle výkonného ředitele České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václava Louly marže představují jen malou část z celkové ceny paliv. „Dvaapadesát procent z této ceny jsou daně. Navíc výrobcům a distributorům vzrostly náklady na mzdách nebo na elektřině,“ vysvětlil expert. Nezanedbatelnou roli hraje i oslabení koruny.

Ilustrační foto.
Po městě za stovku? Už ne. Zdražují taxíky i dovážkové služby

Po několikadenním zlevňování začaly pohonné hmoty opět zdražovat. Poprvé po deseti dnech v pondělí podražil benzin, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny. Zdražila i nafta na 46,08 koruny.

Trh s ropou citlivě vnímá situaci na Ukrajině, kde zatím nic nenasvědčuje tomu, že by boje měly ustat. Do toho západní země začaly uvažovat o další vlně sankcí, které by se tentokrát mohly dotknout přímo dovozu komodit z Ruska. Přitom už nyní ropa na trhu chybí. „Pokud by došlo k omezení přístupu na trh jednoho z největších hráčů, ceny by to ještě popohnalo,“ míní Dufek. Chybějící ropu nejsou zatím ochotni nahradit další producenti vyšší těžbou.

Na sankce v obchodu se surovinami s Ruskem poukázal rovněž hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ten si všiml, že za stejnou dobu, kdy Češi poslali 2,7 miliardy na pomoc Ukrajině, poslala Česká republika Rusku desetinásobek za ropu a plyn.

Ilustrační snímek.
Stát si došlápne na marže pumpařů. Začíná s jejich kontrolou

„Zdaleka nejvíce nápomocnou ‚sbírkou‘ na Ukrajinu by byla ta spočívající v odstřižení Česka a obecněji EU od dodávek ruských energií,“ doplnil Kovanda

Podle Dufka tedy nelze očekávat, že by pohonné hmoty mohly v nejbližší době zlevnit. Jedinou možností by byl příchod recese, kdy by poptávka po ropě klesla. „To ale není to, co by si lidé měli přát. Spíš by si měli přát pozitivnější vývoj na Ukrajině,“ dodal ekonom.