Pro většinu zdravých lidí není žihadlo nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře. Mluvčí VZP Vlastimil Sršeň dnes informoval, že i tak zdravotnická zařízení loni VZP nahlásila přes 26 tisíc pacientů s diagnózami "kontakt se sršni, vosami a včelami" a "kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem." V roce 2015 bylo případů téměř 26 tisíc, a o rok dříve bylo s bodnutím či pokousáním od hmyzu ošetřeno přes 20 tisíc lidí.

Ilustrační foto.
Dostal třicet žihadel, zpět letěl vrtulník ale prázdný

Nárůst počtu případů se projevil i v nákladech na jejich ošetření. Loni na ně VZP vydala téměř 21,5 milionu korun, zatímco o dva roky dříve to bylo skoro o tři a půl milionu méně.

Ke zmírnění obtíží způsobených bodnutím nebo kousnutím hmyzu většinou stačí studený obklad či zklidňující mast. Těžší reakce na hmyzí jed ale mohou zažít lidé trpící alergií, nebo ti, kdo mají například problémy s atopickým ekzémem.

Medobraní na veterině.
Výkyvy počasí zdraží med. Na část včelařů dopadne i EET

Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy, a v krajním případě vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami, až ztrátou vědomí.

První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. "Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků," upozornil Sršeň.

Ilustrační fotografie.
Alergie na bodnutí hmyzem? Záchranka vyjížděla k 62 pacientům