Aufori realizuje několik projektů. Program Učí (se) celá rodina je jedním z nich. Na program navazují další menší projekty, kterými organizace pomáhá lidem v chudobě, jako je projekt Baví se celá rodina nebo letní tábor pro děti.

Vedle těchto činností realizují také Terénní program pro osoby v chudobě. Ten má působnost v celém Královéhradeckém kraji.

„Nabízíme podporu a pomoc lidem, kteří žijí na hranici důstojného života nebo mnohdy velmi hluboko pod touto hranicí. Jejich příjmy nepostačují na pokrytí základních potřeb, jako je zajištění bydlení, stravy, lékařské péče, školních potřeb. O dalších nadstavbových věcech, jako jsou volnočasové aktivity a standardní ošacení nelze často mluvit vůbec. Z toho důvodu se lidé často dostávají do dluhových pastí a problémy se jen kumulují,“ popisuje vedoucí programu Podpora rodiny Nikola Nováková a pokračuje: „V Učí (se) celá rodina pak pomáháme rodinám překonávat nejen tyto existenční problémy, ale zároveň chceme podpořit rodinu ve vzdělávání svých dětí. Na to totiž rodičům často nezbývá energie a není pro ně prioritou. Prioritou se pochopitelně stává zajištění stravy a střechy nad hlavou.“ 

Infografika

Podpora rodiny

A právě program Učí (se) celá rodina podpořila Evropská unie dotací přes 10 milionů korun. Jedná se o projekt financovaný z Operačního programu Zaměstnanost, přičemž pedagogická a terapeutická práce je podporována dalšími různými sponzory, městem, krajem, nadačními fondy i soukromými firmami, kteří se prostřednictvím organizace rozhodli pomáhat rodinám v chudobě.

„V programu pomáháme rodinám s nezletilými dětmi překonávat problémy s plněním školních povinností, s péčí o děti, s výchovou a hospodařením. Podporujeme, aby děti vyrůstaly ve svých rodinách a aby se zvýšila jejich šance na uplatnění ve společnosti,“ přibližuje ředitelka organizace Lenka Matoušková.

Podívejte se Mapu projektů EU.

V praxi to znamená, že pomáhají dětem s přípravou do školy, s plněním domácích úkolů, se školní látkou, které nerozumí, pomocí pracovních listů rozvíjí schopnost myslet, vyjadřovat se a učit se, doprovází děti do školy a na kroužky, organizují pro děti terapeutické skupiny, kde se snaží rozumět a vyjadřovat své pocity a navazovat vztahy s vrstevníky i dospělou autoritou a mnoho dalšího.

Pracovníci organizace nezapomínají ani na samotné rodiče dětí a nabízí jim rodičovské terapeutické skupiny, poradenství, asistenci při konkrétních činnostech.

A také doprovody v oblastech povinné školní docházky a dalšího vzdělávání, kdy pedagog asistuje při přípravách do školy, pomáhá s komunikací se školou, případně rodiče doprovází na třídní schůzky, v oblasti výchovy a trávení volného času, s péčí o děti, o domácnost a s hospodařením a rodinným rozpočtem.

Řeší se tak věci od stravování a lékařské péče přes rozdělení domácích prací a hygienických podmínek bydlení až k sestavení rodinného rozpočtu, vyřízení sociálních dávek, nalezení uplatnění na trhu práce a podobně.

Služby Aufori, o. p. s., poskytuje na Hradecku a Jaroměřsku, s rodinami pracuje v jejich domácnostech a všechny služby jsou bezplatné.

Projekt v číslech

Problémů je často víc, spolupráce s rodinami je dlouhodobější, říkají sociální pracovníci Adéla Bergmannová a Matěj Labuť

Popište projekt Učí (se) celá rodina z pohledu pracovníka.
Adéla: Projekt Učí (se) celá rodina je nabídka několika služeb a aktivit, které poskytujeme rodinám, které jsou v problémové, nepříznivé situaci – jsou v evidenci, hrozí jim odebrání dětí z rodiny nebo mají děti v ústavní výchově a rádi by je měli zpět u sebe.Adéla Bergmanová

Projekt by měl těmto rodinám pomoci zmírnit dopady této situace, aby naši službu už nepotřebovaly a zvládaly péči a výchovu a další s tím spojené věci bez naší pomoci. Práce v rodině není pouze o rozhovorech a poradenství, jde nám i o zlepšení praktických dovedností rodičů a dětí. Spolupráce je často dlouhodobějšího charakteru, protože rodiny mají několik problémů, které je postupně třeba řešit.

Jak konkrétně práce v rodinách vypadá?
Adéla: S většinou rodin se sociální pracovník stýká pravidelně jednou týdně. Schůzky probíhají v přirozeném prostřední rodiny – v jejich domácnosti. Často se ale také scházíme v různých institucích, kde je potřeba vyřídit různé záležitosti a rodina potřebuje náš doprovod. Jedná se například o školy, úřady práce, střediska výchovné péče, lékaře atd. S rodinou je na začátku spolupráce sestaven plán, který kopíruje to, na čem chce rodina pracovat, co chce změnit. Vycházíme také ze zakázky, kterou pro rodinu má pracovník oddělení SPOD, přes které se k nám rodiny primárně dostávají, výjimečně se stane na doporučení školy.
Matěj LabuťMatěj: Docházíme přímo do rodin – do jejich přirozeného prostředí. Rodinám je poskytována různá škála služeb. Od poradenství přes doprovázení dětí a rodičů do škol nebo na úřady až po asistenci a nácvik pro
nás naprosto běžných činností. Co všechno nabízíte a co vše projekt zahrnuje?

Adéla: Rodinám nabízíme poradenství v různých oblastech (péče o děti, výchovné poradenství, finanční poradenství, poradenství ohledně zdraví atd.) a již zmiňované doprovody a zaměřujeme se na praktické dovednosti, takže s rodinou řešíme nácvik, případně asistenci ve výše zmíněných oblastech. Tuto část zajišťuje primárně sociální pracovník. Rodinám také pomáháme s domácí přípravou do školy, kterou zajišťuje pedagog programu vždy za přítomnosti rodiče.

Pedagog je také často v kontaktu se základní školou, kam dítě chodí. V prostorách naší kanceláře nabízíme rodinám tři služby. Skupinu Učíme se učit, která je určena pro děti mladšího školního věku a vychází z metody FIE (Feuersteinovo instrumentální obohacení). Pro děti staršího školního věku to je dětská terapeutická skupina, kterou vede speciální pedagog a terapeut. Poslední ambulantní službou je svépomocná rodičovská skupina, která probíhá jednou za 14 dní a zde mohou rodiče sdílet své pocity, obavy a problémy, které mají.

Jak jste se dostal/a k této práci?
Adéla: V Aufori jsem začínala jako pedagog v době, kdy jsem ještě studovala. Během doučování jsem se věnovala především dětem, ale lákala mě práce i s dospělými, respektive s celou rodinou, proto jsem byla ráda za možnost jít pracovat jako sociální pracovník do programu Učí (se) celá rodina.
Matěj: Dřív jsem chtěl být lékař, ale bál jsem se krve, chtěl jsem být policajt, ale bál jsem se násilí. Pak jsem chtěl být psycholog, ale bál jsem se sám sebe. Proto dělám to, co umím nejlíp – komunikuji s lidmi.
Nemám rád stereotyp a ten v sociální práci není. Práce sociálního pracovníka je různorodá, jsme neustále v pohybu.

Co vám práce přináší?
Adéla: Práce s lidmi mě baví a spolupráce s našimi rodinami je velmi pestrá. Žádný den není stejný. Přestože mám na každý den vytvořený plán, nic není dané, vše se velmi rychle a často mění. Jsem ráda, že můžu rodinám, které jsou v nelehké situaci, svou prací pomoci a ještě raději jsem, když se rodinám daří tak, že už naši pomoc nepotřebují. Ale je důležité ocenit i menší pokroky, které rodiny za dobu naší spolupráce udělají.
Matěj: Práce sociálního pracovníka mi přináší obrovské životní zkušenosti. Práce je náročná, ale ten výsledek za to stojí.

Infografika