Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poplatky za roaming v Evropské unii skončí v roce 2017

Štrasburk - Poplatky za volání mobilním telefonem v zahraničí budou v rámci zemí Evropské unie od léta 2017 zakázány. V konečném hlasování to potvrdil Evropský parlament (EP). Evropská unie bude mít po dnešku také první zákon zaručující neutralitu sítí.

27.10.2015 AKTUALIZOVÁNO 27.10.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Bezpochyby jsme učinili další krok k odstranění vnitřních bariér volného pohybu služeb a osob", uvedla španělská europoslankyně za poslanecký klub lidovců Pilar del Castillová, která návrh provedla jednáním v EP.

Pokud jde o roaming, zavádí nové opatření změny již od jara příštího roku. Poplatky za roaming nebudou smět přesáhnout pět eurocentů (1,35 Kč) za minutu volání, dva centy (0,54 Kč) za textové zprávy (SMS) či pět centů za použití 1MB internetu v mobilu, a to od 30. dubna. O roamingových cenách v zahraničí budou spotřebitelé při vycestování za hranice textovou zprávou informováni do 15. června 2017.

Zrušení roamingových poplatků vyvolalo kritiku v telekomunikačním sektoru i u některých poslanců EP. Příčinou jsou obavy z poklesu příjmů. Podle některých názorů by mobilní operátoři zrušení roamingových poplatků mohli kompenzovat všeobecným zdražováním svých služeb.

Operátoři se přizpůsobí

Operátoři z Česka se podle prvních reakcí novému opatření přizpůsobí. O2 ale například upozornila na to, že za roamingem se skrývá náročné technické řešení, které s sebou nese poměrně vysoké náklady za propojování hovorů i datových přenosů a tyto náklady by se zrušením poplatků za volání v roamingu rozhodně neodpadly.

Vytvoření jasně definovaného a stabilního strategického rámce roamingu a neutrality sítě je podle Vodafonu jednoznačně kladným přínosem. „Přesto zůstaly některé důležité prvky původního návrhu na okraji zájmu. Jde především o opatření proti aktuálně uplatňovanému fragmentárnímu přístupu orgánů EU k celému spektru, který brzdí investice do rozvoje skutečně jednotného digitálního trhu. Cesta k adekvátní a účinné evropské regulaci odpovídající požadavkům digitálního věku je ještě dlouhá," podotkla mluvčí Markéta Kuklová.

Nové nařízení obsahuje také prvky související s principem takzvané neutrality sítí. To je koncept, podle kterého by se měl obsah na internetu dostat ke všem jeho uživatelům stejně rychle. Společnosti, které nabízejí přístup k internetu, tak podle nového zákona budou muset zacházet se všemi daty stejně.

„Díky nové dohodě bude EU jediným regionem na světě, který zákonem zaručuje otevřený internet a neutralitu sítí," uvedla del Castillová.

Autor: ČTK

27.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
AKTUALIZOVÁNO
1 8

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
12 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

AKTUALIZOVÁNO

Havajský soud zablokoval další Trumpův protiimigrační dekret

Federální soud v Honolulu na Havaji dnes zablokoval zářijový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Dekret zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům osmi států. Soud vydal své rozhodnutí jen několik hodin před tím, než mělo o půlnoci místního času prezidentské nařízení vstoupit v platnost.  

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení