Jedno je jisté. Přesné porovnání poplatkové zátěže jednotlivých bank je stále natolik náročné, že pro běžného občana, zákazníka banky, představuje prakticky nepřekonatelnou překážku. Také ušlechtilá snaha serveru bankovnipoplatky.com, který už dvanáct let ve specializované anketě hledá a pranýřuje neodůvodněně požadované platby za nejrůznější finanční služby, byla úspěšná jen částečně, ovšem z hlediska spotřebitelů díky i za to.

Autoři ankety se ovšem k tématu takzvaných absurdních poplatků vyjádřili letos naposledy. Podle zakladatele Patrika Nachera iniciativa zaniká proto, že už vyčerpala potenciál.

Zejména zástupci velkých bank absurdní poplatky v zásadě neznají, jak jinak. Z jejich úhlu pohledu je kaž-dý poplatek zákonný, logický a oprávněný. To je postoj, který velké banky zastávaly před několika lety ještě docela neochvějně.

bankovní poplatkyZdroj: Deník

ZMĚNĚNÉ PODMÍNKY

Značný posun, který poplatková politika zaznamenala a to rovněž u velkých bank však v praxi svědčí o něčem jiném. I ony totiž pochopily problematičnost mnoha poplatků, a tak pod tlakem internetových bank, ale svého času také občanské iniciativy za férové poplatky, mezičasem začaly nabízet (v různých variantách) účty s obchodně vyváženějšími podmínkami.

„Často je třeba splnit pouze jednu či více podmínek. Nejčastěji jde o minimální obrat na účtu nebo o minimální platbu kartou," poznamenává k tomu Miroslav Zeman, jeden z pracovníků zmíněného serveru. Roli sehrává i tlak Evropské unie na větší ochranu spotřebitelů, který se naštěstí odráží i v české legislativě.

„U tří největších bank v České republice, které také mají největší podíl na trhu, se výnosy z poplatků meziročně snížily o téměř šest procent. I přes pokles příjmů z poplatků však jejich zisky stouply o bezmála osm procent," říká Patrik Nacher. Na mysli má Českou spořitelnu, Komerční banku a Československou obchodní banku, přičemž tvrzení dokládá čerstvou statistikou (viz infografika).

Z ní vyplývá, že výnosy z poplatků a provizí se nejvíce snížily u České spořitelny téměř o desetinu (950 milionů korun).

CENNÉ PODNĚTY

Je tedy vše v pořádku? Trend je správný, konečný výsledek zatím nikoliv. Při srovnání podílu příjmů z poplatků dosahovaných v Česku a v západní Evropě, lze totiž zjistit stále ještě nepoměr, na který doplácejí čeští zákazníci.

Například ve Velké Británii nebo v Belgii by takový vysoký podíl tohoto ukazatele jako v Česku byl nepředstavitelný.

Situaci v Česku napravují nízkonákladové banky, které svou ekonomickou politiku založily na žádných či velmi nízkých poplatcích, i když je takový model náročnější na manažerské řízení. Nicméně jako zbraň konkurenčního boje přinesl plody, neboť znamenal příliv zákazníků odcházejících z velkých bank. Přesun do jisté míry změnil poměry na trhu a dal podnět k novému pohledu na problematiku.

Vůbec největšímu údivu zákazníků se historicky „těšil" poplatek za příchozí platby, což byl vítěz ankety v roce 2005. Jistě originální bylo i trestání zákazníka za to, že se chtěl dostat ke svým penězům šlo o poplatek za výběr hotovosti z vlastního účtu u přepážky.

Další podivuhodnosti však přetrvávají. Například banka, která se specializuje na poskytování hypoték, si za roční potvrzení o zaplacených úrocích účtuje sto korun, ačkoli zákazník platí za správu účtu solidních 1800 korun ročně.

Jak se zdá, státní orgány odpovědné za ochranu práv spotřebitelů bez práce ještě dlouho nebudou.

Čtěte také:

Výnosy bank z poplatků letos klesly o rekordních osm procent
Bankám klesly čisté příjmy z poplatků a provizí o 1,7 miliardy korun
Nejabsurdnější bankovní poplatek? Za zadání příkazu přes internet