Takzvaná otcovská poporodní péče byla zavedena v roce 2018 a od letošního ledna stát prodloužil její dobu z jednoho týdne na dva. Podmínkou je, že čerstvý otec musí na tuto dovolenou nastoupit do šesti neděl od porodu a musí být v matrice zapsán jako otec. Za každý den mu je pak vypláceno 70 procent z denního vyměřovacího základu mzdy.

Ze statistik vyplývá, že otcovskou dovolenou nastupuje stále více mužů, i když se jedná jen o mírný nárůst. Zatímco v prvním pololetí roku 2020 tuto možnost podle údajů České správy sociálního zabezpečení využilo více než 22 tisíc mužů, ve stejném období letošního roku se tento počet blížil 25 tisícům.

Jak ukazují čísla Českého statistického úřadu, ve stejném období se narodilo 55 tisíc dětí. Doma se svými novorozeňaty tak může zůstat asi polovina českých otců. „To považuji za velké číslo. My vycházíme z toho, že otcové mají rádi své děti a chtějí se podílet na jejich výchově. Jestli za to dostanou jen 70 procent ze mzdy na dva týdny, nehraje žádnou roli,“ uvedl předseda Unie otců Valentin Papazian.

S tím ne tak úplně souhlasí Lukáš Talpa z organizace Liga otevřených mužů. Ta před několika lety provedla průzkum, z něhož vyplynulo, že otcovskou dovolenou by bralo asi 75 procent mužů. „Ne všichni o této možnosti vědí a mohou ji uplatnit jen plátci zdravotního pojištění. Navíc se nevyplácí lidem s nízkými, ale i naopak s vysokými příjmy, protože by jim to udělalo díru do rodinného rozpočtu. Vezmou si proto raději klasickou dovolenou,“ přiblížil.

Benefit: plná mzda i delší dovolená

Na druhou stranu si stále více více mužů uvědomuje, že otcovství je je pro ně hodnota. Kvůli ní jsou čím dál více ochotnější změnit zaměstnání, i když budou mít třeba nižší plat. Tento trend, který se na Západě začal objevovat od 60. let minulého století, je podle Talpy v posledních dvaceti letech patrný i v České republice.

Na to začínají reagovat i firmy působící v Česku a otcovskou dovolenou začínají nabízet jako benefit. „Nabídku těchto benefitů a podpory zaměstnanci vnímají velmi pozitivně, mimo jiné i jako projev zájmu zaměstnavatele, který je základem dobrého a stabilního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,“ vysvětlil ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb Jonathan Appleton.

Některé společnosti tak svým zaměstnancům nejenže doplácejí chybějící část mzdy, ale nabízejí i delší volno. „Novopečeným otcům hradíme plnou mzdu během čtrnáctidenní otcovské dovolené plus přidáváme další dva týdny navíc, které si mohou po narození dítěte vybrat,“ upřesnil například ředitel pražského centra ABInBev Digital Hub Jaromír Staroba.

Ředitelka náboru společnosti Pure Storage Eva Čásenská zase uvedla, že její společnost partnerům a partnerkám rodiček nabízí plně hrazenou šestitýdenní dovolenou. „Tento příspěvek může zaměstnanec využít v průběhu prvního roku po narození dítěte,“ doplnila.

Tento trend má ovšem i prozaičtější pozadí. Firmy nechtějí o své zaměstnance přijít. „Chtějí si je udržet, protože vyškolit nové zaměstnance je dražší,“ vysvětlil Talpa.

Ne všude ale zaměstnanci takovou podporu cítí. Jak ve svém průzkumu zjistila agentura Grafton Recruitment, zájem zaměstnavatele by chtělo cítit 93 procent zaměstnanců. Jen 51 procent ji ale ve skutečnosti cítí. Nejvíce jej postrádají pracovníci ve výrobě, nejméně pak v podnikových službách.

Data Českého statistického úřadu uvádějí, že průměrný věk otců v České republice je 33,5 roku.