Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Popularita bitcoinu je plodem ztráty historické paměti

Londýn – Současná popularita internetové pseudoměny bitcoin ukazuje na všeobecnou ztrátu historické paměti, napsal komentátor agentury Reuters Edward Hadas. Kdyby se bitcoin někdy stal skutečnou měnou, trpěl by podle něj všemi těžkými neduhy zlatého standardu, ale současnou ekonomiku by ochromil mnohem více, než ji podkopávalo založení národních měn na zlatě v 19. století s jeho nesčetnými krizemi.

23.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP

Základním problémem je víra v to, že nezávislost elektronické měny na vládě je něco dobrého, to je ale naprosto mylné, píše Hadas, který dříve působil jako finanční analytik například u americké banky Morgan Stanley. Peníze slouží celé společnosti a vlády jsou v současném světě jejich hlavními garanty.

Hadas připouští, že lidé se v době katastrof mohou uchylovat k podřadným náhražkám peněz. Pokud se zhroutí stát, nebo vláda totálně zdecimuje měnový systém, pak mohou být některé typy soukromých peněz nejméně špatnou alternativou. V takových apokalypsách ale lidé podle Hadase stěží sáhnou k softwarovému protokolu, který musí mít oporu v zabezpečené elektronické komunikaci. Zvolí spíše tradiční, hmatatelné a hackery neohrožované zlato, nebo v USA například staré kartičky s hráči baseballu.

Problém deflace

Pokud by se teoreticky připustilo, že se v době měnového zhroucení bitcoin stane skutečně hlavní měnou, lidé by brzy poznali, proč peníze, nad nimiž nemá moc stát, fungují špatně, píše Hadas. Naprosto zřejmý je problém deflace. Bitcoin je ze své podstaty co do objemu peněžní zásoby konečný, musel by ale obhospodařovat rostoucí nabídku zboží a služeb. Spotřebitelé by tak v čekání na cenový pokles neustále odkládali nákupy, zaměstnanci by proklínali každoroční snižování mezd a ještě hůře by na tom byli dlužníci a s nimi i věřitelé.

Deflace sama o sobě nevládní peníze nediskredituje. Lidé a banky se mohou nové realitě přizpůsobit, stejně jako se Japonci přizpůsobili každoročnímu mírnému poklesu hladiny cen posledních 15 let. Koneckonců může vzniknout jiná elektronická měna bez deflačních důsledků, jejíž peněžní zásoba by se stabilně zvyšovala.

Žádná taková měna ale podle Hadase nebude schopna vypořádat se s nevyhnutelnými otřesy, zejména v podobě krachů finančních institucí; ty by se v takovém režimu staly běžným jevem, po nichž by nastaly výbuchy paniky, šetrnosti a hromadění tvrdých peněz. Teoretikové „tvrdé měny" sice argumentují tím, že ceny a mzdy by v reakci na to automaticky klesaly, v praxi je ale taková adaptace bolestně pomalá, což v důsledku vede k propadu produkce a vysoké nezaměstnanosti. Svět se od velké hospodářské krize a britského ekonoma Johna Maynarda Keynese s jeho „paradoxem úspor" naučil, že stát má proti takovým krizím zasahovat zajištěním dostatku peněz v oběhu, aby udržel celkové výdaje stabilní.

Nemožná politika

Taková politika, jak ukazuje pomalé oživování z poslední krize, není vždy dokonalá, v bitcoinové ekonomice by ale byla zcela nemožná. Nebyla by zde totiž žádná autorita, která by měla moc rozhodovat o dodávání nových peněz do oběhu. Už jen vědomí, že stát nemůže v krizi vyvářet nové bitcoiny, prohloubí snahy o šetření, což samo vyvolá snadno krizi. Hadas to dokládá na velkém počtu krizí v 19. století, které vznikaly v reakci na často pouze efemérní špatné zprávy.

Nyní by to bylo podle komentátora ještě horší než tehdy, protože dnešní ekonomika spoléhá mnohem více na bankovní úvěry. Banky mají vždy rozpůjčovánu většinu svých vkladů, a jsou tak neustále ohroženy neschopností klientů splácet nebo panickými výběry vkladů. Pokud by banky neměly možnost získat v poslední instanci peníze „jinde", byly by mnohem více ohroženy krachy s následnou všeobecnou panikou. Ono „jinde" je vždy u státu, který dnes může vytvářet peníze z ničeho.

Není to sice ideální, ale lepší než jakákoli známá alternativa, píše Hadas. Ve světě bitcoinu nebo jiné elektronické měny by vlády bankám pomáhat nijak nemohly a častým nájezdům na banky a finančním panikám by se nedalo vyhnout.

Exploze zájmu o bitcoin se dá interpretovat jako známka neznalosti ekonomické historie, píše Hadas. Spíše je to ale neradostné vyjádření ztráty víry v měnový systém, který nefunguje zcela tak, jak sliboval. „Bitcoin však bohužel není ničím víc než technologickou verzí ještě horšího systému," uzavírá komentátor.

Autor: ČTK

23.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
16 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

Bartoš jako Steve Jobs? Piráti „uloupili“ voliče a slavili

Jak by to vypadalo v pirátské domácnosti, pokud by se do sněmovny dostal nejen předseda Ivan Bartoš, ale i manželka Lydie coby desítka pražské kandidátky? „Mazali bychom si na střídačku svačiny,“ žertoval.

SLEDUJEME ON-LINE

Sečteno. ANO vítězem voleb. Do sněmovny pronikli i Piráti a STAN. Druhá je ODS

/VIDEO, FOTOGALERIE, ANKETA/ Ve Sněmovně bude nejvíc stran v historii - devět. Poslance získali ANO 2011, ODS, SPD Tomia Okamury, Piráti, KSČM, ČSSD, lidovci, Starostové a TOP 09. Novináři Deníku byli ve všech volebních štábech, vyjma SPD, kam jim nebyla udělena akreditace.

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Povolební vyjednávání povedou za ANO předseda hnutí Andrej Babiš, místopředsedové Jaroslav Faltýnek, Petr Vokřál a Richard Brabec a člen předsednictva Radek Vondráček. Po jednání předsednictva to novinářům řekl Babiš. Dodal, že první schůzky se uskuteční v neděli a v pondělí. Již dříve Babiš prohlásil, že ANO je připravené jednat se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. O tom, s kým by chtěl uzavřít koalici, se jednoznačně nevyjádřil.

Lídři stran se vyslovili pro poměrné dělení funkcí ve Sněmovně

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek doufá, že v nové Sněmovně bude zachováno poměrné zastoupení stran ve vedení komory. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka by však bylo kontraproduktivní, kdyby bylo více než pět místopředsedů. Místopředseda vítězného hnutí ANO Jaroslav Faltýnek s konsenzuálním rozdělením funkcí souhlasí, avšak připustil, že dohoda bude kvůli vysokému počtu zastoupených subjektů složitá. Politici to řekli v povolební debatě České televize.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení