NKÚ se zaměřil na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016, a to jak z programů rozvoje venkova financovaných Evropskou unií, tak i z národního dotačního programu a příspěvků na hospodaření v lesích z národních peněz. Prověřoval například, jak ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly žádosti o dotace a jak vyhodnocovaly dopady rozdělených peněz.

U příjemců dotací se pak kontrola zaměřovala hlavně na to, jak plnili podmínky spojené se získáním peněz. NKÚ celkově prověřil vzorek 230 milionů korun. Kontroloři odhalili nedostatky týkající se způsobu rozdělování peněz u „Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013“. Pravidla pro získání dotací nenutila příjemce postupovat co nejhospodárnějším způsobem a snažit se dosáhnout co nejlepších cen. A to mělo v praxi konkrétní dopady.

Ministerstvo totiž v tomto programu v řadě případů nestanovilo limit pro způsobilé výdaje – tedy neurčilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů (například pro cenu odpočinkových stanovišť v lese, přístřešků, lávek apod.), do kterého by žadatelům vyplácelo peníze. Zároveň nastavilo míru dotací na 100 procent, a tak se na výdajích žadatel vůbec nemusel finančně podílet.

Příkladem je situace, kdy si příjemce zažádal o dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 tisíc korun, na každou další dostal 295 tisíc korun. Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusela žadatel cena pozorovatelen vůbec trápit.

Limity nebyly stanoveny ani v případě peněz určených na obnovu lesů po kalamitách, což negativně ovlivnilo ceny oprav lesních cest. Ty se u jednoho příjemce dotací vyšplhaly až na 13 tisíc korun za jeden zrekonstruovaný metr. Přitom v případě, kdy byla rekonstrukce cest financována sice ze stejného programu, avšak z opatření se stanoveným finančním limitem, dosáhla cena zhruba tří tisíc korun za jeden metr opravené cesty. V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce. Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat žádné důkazy o údajných škodách.

Kontroloři také zjistili, že přinejmenším k jednomu z plánovaných cílů se ministerstvo zemědělství ani nepřiblížilo. Pomocí peněz rozdělených z opatření „Platby v rámci NATURA 2000 v lesích“ se mělo zalesnit původně 37 tisíc hektarů lesa. Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1 500 hektarů plochy, tedy pouhá čtyři procenta kýženého rozsahu.

Čistí však nebyli ani všichni příjemci dotací. Jeden z nich uvedl nepravdivé informace o projektu. SZIF to nezjistil a dotaci vyplatil. Rozsah škody se vyšplhal na devět a půl milionu korun.