Zatím není jisté, kdy se Sněmovna k projednávání předlohy vrátí. V rozpravě Babiš nevystoupil, dříve obvinění odmítl. Vládní návrh hájil především ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ho za vládu předložil.

Jurečka argumentoval tím, že bez schválení zákona Česko patrně nenaplní unijní požadavky na podíl biopaliv v pohonných hmotách a budou mu za to hrozit sankce od EU. Návrh mimo jiné zachovává podporu vysokoprocentních biopaliv a zavádí u nich minimální daň, která dosud nebyla. Nyní jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, jehož účinnost skončí letos 30. června.

Předseda ODS Petr Fiala na adresu Babiše řekl, že jde o zneužití politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy. Vyzval poslance ANO, aby si uvědomili střet zájmů a zdrželi se hlasování o zákonu. O konfliktu zájmů hovořil i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Tvrdí, že Babišův Agrofert díky daňové podpoře biopaliv získá přinejmenším pět miliard korun.

Druhé čtení zákona

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem novinářům řekl, že ČSSD zákon pustí do druhého čtení. Chce se ale zeptat Evropské komise, jestli je norma v pořádku z pohledu evropských pravidel. Premiér zdůraznil, že není možné „na kritice střetu zájmů" Babiše pokračovat takovým způsobem, aby byl poškozen venkov a zemědělci.

Předseda poslaneckého klubu ANO a bývalý dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek řadu tvrzení označil za mýty. Například uvedl, že Agrofert není dominantním producentem řepky, z níž se část biosložek vyrábí. Řekl, že loni Agrofert sklidil řepku jen z pěti procent ploch, na nichž se pěstovala. Poukázal i na to, že některé okolní země plánují rozšířit osevní plochy s řepkou.

Kalousek se pozastavil především nad částí vládního návrhu, která mění podmínky pro přimíchávání biosložek. Podle současného zákona musí dodavatelé pohonných hmot zajistit, aby v benzinu bylo nejméně 4,1 procenta objemu biosložky a u nafty šest procent. Tuto povinnost lze splnit i tak, že místo přimíchávání do benzinu a nafty dodavatelé prodali požadovaný objem biosložky formou čistého biopaliva nebo jiného směsného paliva. Vládní novela tuto možnost náhradního řešení omezuje. Podle Kalouska to spolu s daňovou úlevou zdvojuje podporu biopaliv, zvyšuje povinnou spotřebu biopaliv, a tedy i jejich produkci.

Předlohu zpochybnil i sociální demokrat Milan Urban. Podotkl, že Německo daňové zvýhodnění biopaliv zrušilo a Španělsko snížilo o polovinu. „V Evropě je tato cesta na ústupu," řekl.

Pro výrobu biopaliv se používá především takzvaný metylester řepkového oleje (MEŘO), který se přidává do nafty a hlavně z cukrové řepy vyráběný bioetanol. Kritikům se z dlouhodobého hlediska rostoucí výměra energetických plodin nelíbí, vytlačují podle nich potravinářské rostliny.