„Mám pocit, že se stále pohybujeme v kruhu a postupně nás to všechny otravuje," shrnul dojmy mnohých politiků slovenský ministr financí Peter Kažimír, který včera dorazil na schůzku 19 států platících eurem. Kdyby platily zákulisní informace řeckého listu Kathimerini, z 19 států eurozóny je 16 pro „vyloučení" Řecka. Ve skutečnosti ale záleží na postoji dvou hráčů – Německa a Francie a právě země galského kohouta je v tuto chvíli asi jediným velkým zastáncem Řeků. Poslední, co může Řeky udržet v eurozóně, je politické rozhodnutí. Po nedělním referendu ale optimismus klesá. Vše nasvědčuje tomu, že pokud dojde k řeckému odchodu z eurozóny, bude to živelný a chaotický pád.

Sázka na ČR

Co to znamená pro Českou republiku? Zatím sílící korunu. 
V pátek a včera česká měna trochu překvapivě atakovala hranici 27 korun. Pokud by koruna ještě více posílila, vstoupí do hry Česká národní banka (ČNB), která nejspíše provede slovní či dokonce reálnou intervenci proti české měně. Začne nakupovat eura a zaplaví trh korunami, čímž měna oslabí. „Pokud by k tomu došlo, nepůjde podle mě o trvalý jev, ale spíše jednorázovou akci. I z posledních jednání bankovní rady plyne, že ČNB má pozitivní odhad vývoje české ekonomiky," uvedl včera pro regionální Deník hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Česká koruna zatím vývoj 
v Řecku ignoruje. To třeba neplatí o polském zlotém, jehož hodnota v těchto dnech spíše klesá. Ovšem všeho do času. Jakmile by Řecko nekontrolovatelně opustilo eurozónu, zprostředkovaně může oslabit 
i česká koruna.

Pád Řecka by měl jen marginální přímý vliv na ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků včera spočítala, že aktuálně dluží řečtí partneři českým firmám v přepočtu miliardu korun. Dolování takových peněz ze zbankrotované země ale každopádně bude velmi obtížné.

„Osobně jsem k dalšímu vývoji v Řecku spíše pesimista," říká o nastalé situaci Jan Bureš, který se řecké krizi dlouhodobě věnuje. Jakmile dojdou poslední zbytky hotovosti v eurech, vznikne dřív nebo později alternativní platidlo. Tím může být ze začátku i jakýsi dlužní úpis, který by řecká vláda dávala státním zaměstnancům jako slib, že jim jednou zaplatí, protože teď nemá čím. 
I zkušenost z Argentiny 
(zbankrotovala v roce 2001) praví, že ze začátku fungují paralelně dvě měny. Tou „tvrdou" by bylo buď euro, či dolar, tou „měkkou" by byla nová měna.

Problém je, že minimálně ze začátku do zkrachovalé země bez stabilní měny nikdo nechce dovážet zboží (potraviny, léky, pohonné hmoty) a tím roste napětí mezi lidmi. Pokud nyní dojdou peníze, obchody budou mít problémy se zásobováním a nadto budou „hořet barikády", odradí to zahraniční turisty. Tím by se řecké dílo zkázy dokonalo a důsledky začarovaného kruhu snad raději ani nedomýšlet.

Komu Řecko dluží?