„To číslo je pro mě šokující,“ řekla na sněmovním výboru pro životní prostředí jeho členka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Doporučuje proto zavést osvětu a přesvědčovat rodiče, aby kupovali pleny látkové. „Od těch si děti většinou rychleji odvykají a nosí je kratší dobu, má to i zdravotní efekty,“ míní poslankyně. 

Pleny končí na skládkách

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že průměrné dítě do svých zhruba dvou let, kdy rodiče většinou s jeho přebalováním končí, spotřebuje až 5000 kusů jednorázových plen. Vyhazují se do směsného komunálního odpadu, který  končí hlavně na skládkách. 

Ilustrační foto
Tisíce odborníků na umělou inteligenci vyráží do boje proti zabijáckým robotům

Recyklovat se nedají a ani ve spalovnách je nevidí rádi. Špatně hoří, protože jejich převážnou část tvoří nehořlavý sorbent. „V malém množství je to dobré, ale většinou jich jedno auto přiveze velké množství. To už nebereme,“ řekl Deníku ekolog spalovny ZEVO Malešice Tomáš Baloch.

„Jednorázové pleny se na skládkách rozkládají. Jak dlouho to bude trvat, můžeme jen odhadovat. Nejméně to bude v řádu stovek let,“ řekl Deníku Ivo Kropáček, specialista na odpady z Hnutí Duha. Připomněl příklady  novin, jejichž stránky mohou být i po dvaceti letech na skládce bez přístupu vzduchu stále čitelné. 

Sucho a kůrovec. Tato dvojice nyní ohrožuje české lesy. Oslabené dřeviny jsou náchylnější vůči cizopasným houbám i škůdcům. Teplotní extrémy oslabují lesní porost. Nejvíce je tímto vývojem ohrožen právě smrk a jeho hlavním škůdcem je právě kůrovec. V okol
Vedení Lesů ČR? Úkol pro supermana, říkají odborníci

„Skládkování směsných komunálních odpadů chce ministerstvo životního prostředí do budoucna výrazně omezit,“ řekl Deníku Ondřej Charvát z tiskového oddělení resortu. „Ať tedy v první řadě začnou omezovat plastové pleny, které jsou vytvořeny pro skládku. Nic jiného se s nimi dělat nedá,“ míní Kropáček.

Úředníci se ovšem k řešení, které by si ochránci přírody přáli, zatím nemají. „Hlavním úkolem ministerstva v rámci nakládání s odpady je razantní snížení objemu veškerého komunálního odpadu ukládaného na skládky, nikoli vybírat jednotlivé komodity a věnovat jim speciální zájem,“ kontruje Charvát. 

Praní už je minulost

Obdobný názor zastává i náměstek ministra Vladislav Smrž. „Jednorázové pleny jsou něco, co matkám velmi ušetřilo čas,“ připomněl Smrž při jednání s poslanci. Doba praní plen od dětských hovínek je podle něj již dávno pryč.

„Nejsou jen klasické bavlněné pleny, ale i modernější výrobky,“ namítá Kropáček. Jako příklad uvádí bavlněné kalhotky s vyjímatelným vnitřkem. Rodiče by podle něj mohli slyšet i na řeč čísel. Říká, že látkové pleny pro ně znamenají jednoznačnou úsporu. Při ceně od sedmi do devíti korun za kus za ně mohou do té doby, než dítě posadí na nočník, zaplatit několik desítek tisíc. „Bavlněné jsou dražší, ale můžete je po vyprání používat. Třeba i na několik dalších dětí, takže se vám jejich náklady vrátí,“ konstatoval. 

Mateřská škola. Ilustrační foto
Školky ani do budoucna nebudou muset přijímat i dvouleté děti, schválil Senát

„Srovnávacích studií byla v různých zemích provedena řada. V některých vycházejí ekologicky i ekonomicky pozitivněji látkové pleny. Oproti tomu jiné uvádějí, že zátěž pro životní prostředí je srovnatelná,“ prohlásil Charvát. 

Ministerstvo vyčkává

A co zkusit rodiče k ekologickému přístupu motivovat třeba vyšším daňovým zatížením jednorázových plen? „Ministerstvo v tuto chvíli o takovém opatření neuvažuje,“ jednoznačně odmítá návrh mluvčí. Podle ekologů by pro začátek stačilo napsat na balení jednorázových plen apel na spotřebitele, aby zvážili využití jiných alternativ. „Už to lidi může zviklat, aby se nad tím aspoň zamysleli a dostalo se jim do povědomí, že existuje i šetrnější varianta,“ dodal Kropáček. 

Ilustrační foto.
Lékařská komora: Ať je záchranka státní, stejně jako hasiči nebo policie