Jako důvody neuznání posudku ministerstvo uvádělo například chyby v části týkající se vodního hospodářství. Ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur označil tehdejší neuznání posudku za krok mimo právní řád a následoval soud.

"Po podrobném posouzení věci a s přihlédnutím k závaznému právnímu názoru městského soudu jsem dospěl k závěru, že napadené usnesení ministerstva bylo vydáno v rozporu s právními předpisy," uvedl ve svém rozhodnutí Brabec.

"Nyní budeme čekat, zda ministerstvo bude posudek znovu projednávat, nebo ho uzná platným," řekl Kačur. Podle jeho názoru by ministerstvo zároveň mělo původní posudek EIA označit za závazný. Pokud by tak ministerstvo neučinilo, teoreticky by mohlo letišti hrozit, že by muselo dělat zcela nový posudek podle nové legislativy, míní Kačur.

V květnu Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost obcí, jež se staví proti rozšíření Letiště Vodochody. Obce se obávají například zvýšení hluku a dopadů na spodní vody.

Kladný posudek z roku 2013 obsahoval přes 120 podmínek, které investor musí splnit, šlo například o dostavbu přivaděče na dálnici D8 nebo omezení pro noční lety. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí, kteří podali 40 podnětů, ho ministerstvo prověřovalo a v roce 2014 zrušilo.

Letiště Vodochody patří do skupiny Aero, kterou ovládá firma Penta. Na letišti chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů. Fungovat mělo začít nejdříve v roce 2016. Investice mají dosáhnout asi tří miliard korun.