Dříve byl nákup žárovky poměrně jednoduchou záležitostí. Stačilo vědět, jaký máte závit a jak silný zdroj potřebujete, a už jste se mohli směle vydat do prodejny s elektrickými spotřebiči na nákup.

Dnes existuje mnohem více možností, což souvisí nejen s rychlým technologickým pokrokem, ale zejména s ochranou životního prostředí, jak ji prosazuje Evropský parlament. Na základě příslušné směrnice už klasické žárovky pomalu putují na smetiště technického vývoje a budoucnost patří úsporným svítidlům s téměř nekonečným množstvím variant.

Na obalu už proto dávno nenajdete jen údaj o příkonu a velikosti světelného zdroje, ale také o životnosti a počtu spínacích cyklů, o energetické třídě či o teplotě vyzařovaného světla.

Nechybí pak ani informace o tom, za jaký čas žárovka dosáhne osmdesáti procent výkonu nebo zda disponuje či nedisponuje možností stmívaní.

Mýty a skutečnosti pod drobnohledem

Mezi lidmi ovšem panuje celá řada mýtů a polopravd, které se týkají výhod úsporných zdrojů světla.

„Tyto předsudky jsou často hlavním důvodem, proč lidé koupi úsporných žárovek zavrhují. Osvěta je proto mimořádně důležitá.

A často pomůže i rozhovor s odborným prodavačem,“ tvrdí Štěpán Junek, expert na světelné zdroje společnosti eSvetlo. Ta ostatně nedávno uskutečnila spotřebitelský průzkum týkající se povědomí o nové legislativě.

Ukázalo se, že o ukončení výroby standardních žárovek ještě stále nevědělo šestnáct procent dotázaných. Jinak však výsledky potvrdily, že úsporné zdroje se v rodinách už nezadržitelně prosazují. Průměrný počet žárovek v českých domácnostech činí v současnosti necelých osmnáct zdrojů, přičemž těch klasických je z nich už pouze třetina.

Investice do nového zdroje světla se tak domácnosti na úsporách vrátí přibližně do půl druhého roku.

Kompaktní úsporné žárovky mají totiž oproti těm klasickým spotřebu elektrické energie až o osmdesát procent nižší a v případě žárovek LED od renomovaných výrobců stoupá tato hodnota dokonce až na neuvěřitelných 93 procent. V běžném provozu domácnosti lze tedy ušetřit ročně stokoruny. A je nutné vzít v úvahu, že životnost moderních žárovek dosahuje mnohdy i deset tisíc hodin a více.

Jak mít doma světlo a ušetřit peníze

I když se traduje, že na úsporné žárovky se nesmí sahat holou rukou, pravda je, že dotek prstů povrchu vůbec neublíží. Opatrnost při manipulaci vyžadují jen zdroje halogenové.

Jinou přetrvávající představou je, že úsporné žárovky se nesmějí často vypínat a zapínat, protože taková praxe prý výrazně snižuje jejich životnost.

Ve skutečnosti jsou současné typy kompaktních žárovek testovány na půl milionu zapnutí a vypnutí, což je pro provoz v soukromých prostorech naprosto dostačující.

Pro mimořádně časté spínání, pokud jde například o schodišťové vypínače, jsou na trhu i speciální úsporné zářivky, jejichž životnost je ještě mnohem delší.

A jak je to s názorem, že klasickými žárovkami je možné de facto pokoj i vytápět a že jejich nahrazením úspornými typy svítidel vzrostou náklady na topení?

„Jde o naprostý omyl,“ konstatuje Štěpán Junek. Podle něj je sice fakt, že klasická stowattová žárovka proměňuje až 92 procent energie na teplo, ale na vytopení průměrného pokoje je třeba kolem 8500 wattů. Jinými slovy, pokud by někdo chtěl vytopit obývací pokoj o rozloze 28 metrů čtverečních, potřeboval by rozsvítit 93 stowattových žárovek, což by vyšlo zhruba na 750 korun za jeden den provozu.

Je tedy zřejmé, že výměna žárovek náklady na topení nezvýší.

Ochrana životního prostředí není málo

Odpůrci nových žárovek argumentují někdy také tím, že se v nich nachází jedovatá rtuť. Ve skutečnosti jde o stopové množství rtuťových par, které by člověku uškodilo teprve v případě užití většího objemu, a navíc se jedná jen o některé druhy žárovek. Jsou navíc na rozdíl od klasických a halogenových žárovek recyklovatelné, což přispívá k ochraně životního prostředí. Právě tento faktor byl jedním z hlavních motivů, kterým se evropští politici řídili při přijetí nových legislativních norem.

Přechod na úsporné zdroje jistě nemusí vítat každý spotřebitel s nadšením, protože ceny klasických zdrojů jsou jen zlomkem cen nové generace svítidel.

Co si však uvědomí už jen málokdo, provoz klasických žárovek je mimořádně drahý, i když byl donedávna vlastně anonymní, rozložený do delšího časového období a skrytý v celkovém vyúčtovaní spotřeby elektrické energie.

Z celospolečenského hlediska jde současně o menší náročnost na výrobu elektrické energie v elektrárnách a o snížení produkce oxidu uhličitého.

Při více než půl miliardě občanů Evropské unie jde o úspory v řádech mnoha milionů eur.

I to bychom si měli uvědomit, budeme-li stát před regálem s elektrickými žárovkami a vybírat tu nejvhodnější do své domácnosti.

co je dobré vědět při volbě osvětlení

- Příkonudává se ve wattech (W) a jeho hodnota označuje, kolik energie zdroj potřebuje na vyzařování světla.

- Vyzařované světloudává se v lumenech (lm). Údaj vypovídá o tom, kolik světla zdroj vyzáří do okolí.

- Barva světlavyjadřují ji stupně Kelvina. Teplá bílá 2700 K (světlo obvyklé žárovky). Studená bílá 3000 K (halogenové světlo). Denní světlo asi 6500 K. Kvalitní zdroj má přesnou barvu světla uvedenou na obalu.

- Barva stěn místnostičím je pokoj tmavší, tím více lumenů je potřeba, aby osvícení dosáhlo své kvality.

- Nejčastější závity žárovek:E 14, E 27 (E jako iniciála jména vynálezce T. Edisona a 14 či 27 jako průměr závitu v milimetrech).

- Využití žárovekúčel osvětlení se liší, proto je vždy nutná i jiná žárovka. Jde o aktivní osvětlení prostoru, osvětlení plochy (stůl, kuchyňská linka), orientační osvětlení (zahrada, dětský pokoj) a podobně.

(Zdroj: eSvetlo.cz)