V devět hodin ráno se do průmyslové zóny za Hradcem Králové sjíždějí pracovníci potravinové banky. V dodávkách přivezli z obchodů zbylé pečivo vyrobené odpoledne minulého dne, procházející ovoce a zeleninu a další už neprodejné, ale stále ještě kvalitní potraviny.

Přepravky plné jídla, které by se jinak vyhodilo, vnášejí do jedné ze stavebních buněk s klimatizací. V ní začínají chystat čtyřicítku zásilek, které rozvezou do Podkrkonoší - Hořic, Nové Paky a Hostinného.

Potravinové banky mají mnohem větší odbyt než dříve. Hlouběji do kapsy má kvůli aktuální drahotě stále více Čechů:

Vedoucí Potravinové banky Královéhradeckého kraje Václav Pitucha a koordinátorka sbírky pro Královéhradecký kraj Renáta Špačková
Potravinové banky? Češi mají hluboko do kapsy, přesto se dělí s ostatními

Do krabic se naskládají prázdné papírové tašky a začínají se plnit. Do každé přijde chléb, pak sáček, jenž napěchují rozmanitým pečivem. Následují balíčky procházejících rajčat, mrkve či paprik, svazek ředkviček nebo salát a také sušenky. Někdy přidají mléčný výrobek, teď ale z obchodů žádné nepřivezli.

„Zítra si nicméně jedu pro tři palety termixů, maminky s dětmi budou mít radost,“ říká vedoucí Potravinové banky Hradec Králové Přemysl Pistora. Nejvíce si pochvaluje spolupráci s řetězci Albert a Tesco. „Ti nás zásobují každý den, vše nám nachystají do pytlů a krabic.“

Podle hygienických předpisů 

Dříve si u nich sociální organizace objednávaly trvanlivé potraviny a z nich poskytovaly klientům jídlo. „Jenže trvanlivek je jen omezený počet. Výdejny doručují přímo a okamžitě, jídlo je pestřejší a mnohem více se ho zachrání,“ pochvaluje si.

Svazují je četné hygienické předpisy. „Někdy se stane, že dostaneme kilový balík šunky. Nesmíme ji ale rozdělovat, neboť nejsme schválené potravinářské zařízení. Tak ji musíme dát celou do jednoho balíčku třeba pro početnou rodinu,“ líčí Pistora a se skladníkem a řidičem Patrikem Prášilem odnášejí připravené tašky do auta. V Hradci proto plánují pro banku nové prostory, jejichž součástí by mohla být kuchyňka ke zpracování jídla.

Navzdory tomu, že od Nového roku mírně klesne daň z přidané hodnoty u potravin, nelze počítat s jejich zlevněním:

Jak se od ledna změní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny? To a mnoho jiného se dočtete v článku. Ilustrační snímek
Levněji nebude, potraviny od ledna zdraží: U čeho se zvedne cena, proč to tak je

Do většiny ze spolupracujících obcí se banky snaží doručovat alespoň jednou týdně. Prášil se blíží se svou dodávkou do Hořic na Jičínsku a v dálce se už rýsují zasněžené Krkonoše. „Dovážet pod hory je pěkné, ale při nedávné sněhové kalamitě jsem se musel dost prodírat,“ vypráví. Řeč přijde i na jedince, kteří potraviny zdarma zneužívají. „Ale z velké většiny ti lidé pomoc opravdu potřebují. Poděkují mi i několikrát, a to mi zlepší den,“ říká Prášil.

Občas se mu také stane, že přijde někdo s neplatným voucherem. „Říkám jim, ať si počkají na konec výdeje, jestli něco nezbyde. Když je to maminka s dětmi, snažím se jí dát aspoň těstoviny, těch míváme dost,“ vysvětluje.

Patrik Prášil s potravinovou pomocí v Hořicích.Patrik Prášil s potravinovou pomocí v HořicíchZdroj: Deník/Zuzana Hronová

V Hořicích pak komunikuje s vedoucí sociálního odboru na městském úřadě Vendulkou Raisovou o speciálních požadavcích jejích klientů. Jedná se hlavně o dětskou výživu a pleny pro samoživitelky.

„Oslovili jsme všechny naše organizace ve městě a nabídli jim možnost odebírat pomoc z výdejny potravinové banky. Se službou jsou tu všichni moc spokojeni, opravdu to hodně pomáhá,“ uvedla. Dodala, že balíčky začali odebírat i lidé s duševními potížemi z místního spolku Naše ulita.

Pomoc i do odlehlých míst

Česká federace potravinových bank spustila projekt výdejen potravinové pomoci ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí v červenci 2023. K patnácti potravinovým bankám po celé zemi postupně vybudovali síť 150 výdejních míst. Mohou tak pravidelně zásobovat lidi také v odlehlých oblastech. Některé výdejny jsou kamenné, jinde distribuují balíčky klientům rovnou z dodávky. Zásobují hlavně samoživitele, vícečetné rodiny, děti a mladistvé v nepříznivé životní situaci, seniory, invalidy a sociálně vyloučené.

Nedostatečným příjmem potravy trpí starší lidé v domovech pro seniory i v domácím prostředí:

Nedostatečným příjmem potravy trpí starší lidé v domovech pro seniory i v domácím prostředí
Někteří důchodci v domovech jsou podvyživení. Důvodů je hned několik

Během půl roku fungování výdejny podpořily už 12 tisíc osob a vyvinuly propracovaný systém. Člověk v nouzi se obrátí na sociálního pracovníka ve své obci nebo na neziskovku. Ti vyhodnotí situaci a rozhodnou, zda má na pomoc nárok. Příjemce zaregistrují v centrální evidenci a přidělí mu výdejnu v blízkém okolí. Obdrží vouchery na konkrétní dny.

Obce přes webové stránky vyplní, kolik balíčků ten den poptávají. Když si klient zásilku opakovaně nevyzvedne, pomoc mu dočasně pozastaví. I tak bývá leckdy časově omezena, aby to lidi motivovalo najít si zdroj příjmu.

„Jde o rychlou podporu, kterou lze čerpat skoro okamžitě, na rozdíl od dávek, jejichž schvalování úřady bývá zdlouhavé,“ vyzdvihuje mluvčí České federace potravinových bank Vendula Seifertová.

Podle zkušeností některých pracovníků potravinových bank si ale zvláště v malých obcích lidé stydí pro tašku s jídlem přijít. Obávají se, aby nezískali punc někoho, kdo nevyjde s penězi, a po vsi se to nerozkřiklo.