Za zdražováním potravin z posledních měsíců vidí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) zneužití postavení na českém trhu ze strany dominantních obchodníků. A rozhodl se zakročit. Výsledkem je shoda v jím vedené mezirezortní skupině na posílení kontrol. A to napříč celým dodavatelským řetězcem.

„Naším hlavním cílem je ochrana spotřebitelů a zajištění zdravého konkurenčního prostředí na našem trhu. Jednotlivé dozorové instituce musí na základě analýzy rizik zintenzivnit svoji činnost v oblasti kontrol a v případech, kde to kompetence umožňují, společně připravit cílené kontrolní akce,“ nastínil ministr.

Do terénu chce vyslat nejenom pracovníky České obchodní inspekce, ale také specializovaného finančního úřadu či kontrolory z řad zemědělské inspekce.

Ministerstvo chce řešit vysoké ceny potravin v obchodech. Do boje hodlá vyslat takřka všechny kontrolní složky státu, ilustrační foto
Boj proti drahým potravinám? Zastropování Nekula odmítl, nasadí armádu špionů

Podle Deníkem oslovených expertů je to však málo. „Je to typická ukázka toho, že ministr nechce řešit reálné problémy. Pokud by je skutečně chtěl řešit, musel by konečně zapracovat na svém slibu a začal by mluvit o snížení DPH na potraviny. Tohle je málo a je to jen jeho komunikační mlha, která má předstírat to, že něco dělá. Ale nedělá,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.

Upozornil také na to, že ministrem nominované kontrolní úřady nemají dostatečné páky na to, aby případné nekalé praktiky „umravnily“. „Výsledkem všech kontrol a udání ze strany ministerstva bude to, že mu kontroloři odepíší, že se mýlí a měl by si sednout a přečíst zákony. Například jím často zmiňovaný zákon o ochraně spotřebitele,“ doplnil Prouza.

Lidé utrácejí v zahraničí

Kontroly a případné represe jsou málo i pro hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu. Pokud by byl v křesle ministra, podíval by se právě na DPH. „Kontroly, jaké byly například v loňském roce u čerpacích stanic, jsou v pořádku a osvědčily se v tom, že se pumpaři umravnili ve stanovování marží. U obchodníků bych to však doplnil právě i při debatě kolem snížení DPH na potraviny,“ uvedl Kovanda.

Snížení DPH, které je u nás 15 procent, by podle něj také vedlo k tomu, že by stát nepřicházel o peníze. Teď se to děje, protože lidé, hlavně v pohraničí, utrácejí v Německu, kde je sedm procent na vybrané potraviny, či v Polsku, které má zatím nulovou daň. „Pokud by se snížila současná daň u nás, například na deset procent, pomalinku by se ty nůžky začaly svírat. Sát by však i v tomto případě měl kontrolovat, zda si obchodní řetězce nebudou tyto daňové rozdíly nechávat v kapse a skutečně o daň potraviny zlevní,“ doplnil ekonom.

Cukr před Vánoci výrazně zdražil. Ministr Nekula kvůli tomu podá podnět na inspekci. Ilustrační snímek
Ministr Nekula si chce posvítit na obchodní řetězce. Začne cukrem

Pokud by skutečně stát přistoupil na jednání o snížení DPH na potraviny na deset procent, státní kasu by to le Kovandy stálo ročně od 20 do 30 miliard korun. „Sice by to znamenalo další nápor na rozpočet, ale stát by mohl uvažovat v širších souvislostech, kde tyto prostředky ušetřit. Při debatě o snížení bych argumentoval navíc tím, že by na lidi mělo dopad nejenom ekonomický, ale i sociální. Levnější potraviny by také mohly přispět k tomu, že by lidem zůstalo více peněz v kapse a stát by nevykládal další prostředky na různé příspěvky. Například na bydlení,“ doplnil Kovanda.

S debatou kolem snížení DPH by souhlasil i zemědělský ekonomický expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Státní pokladna musí být z něčeho živa a musí mít i peníze na to, aby zde byl sociální stát. Nicméně by se měl stát podívat právě na ty daňové úniky, kdy nám peníze mizí od lidí, kteří jezdí za levnějšími potravinami do Polska či Německa. Stát by měl udělat analýzu a hledat rovnováhu, aby mu lidi a peníze do zahraničí neutíkaly. Co se pak týče kontrol, v nich mají dozorové orgány mnohdy svázané ruce,“ uvedl Maier.