Z Česka v obrovských objemech odtéká mléko a smetana do Německa, Polska, či na Slovensko. A v opačném směru k tuzemským spotřebitelům proudí třeba sýry. Více než třetina se jich k nám dováží.

Podobné je to u masa. Vyvážíme zvířata určená k dalšímu dokrmení a nevyužíváme dostatečně tuzemské zpracovatelské kapacity. Co k tak obrovskému přeshraničnímu pohybu potravin vede?

„Důvody jsou různé: rozdílná cena, nesoběstačnost v některých komoditách, sezonní výkyvy, ale také zájem trhu o pestřejší nabídku," řekla Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Lidé dávají přednost levnějším výrobkům z ciziny. Pokud jsou ze zdravotního hlediska bezpečné, nelze takové dovozy zakázat.

Kde si nevystačíme

Zatímco třeba mléka se v Česku dlouhodobě produkuje dostatek, v případě ovoce, jako jsou třeba jablka, je naše soběstačnost zhruba padesátiprocentní.

U zeleniny se pohybuje zhruba mezi 35 a 40 procenty. „Nejnižší míra soběstačnosti je u květáku, brokolice a hlávkové kapusty, nejvyšší naopak u hlávkového zelí, bulvového celeru a mrkve," konstatovala Ježková.

Vůbec nejhorší je situace u vepřového masa. V roce 2016 jsme jej vyvezli přes 37 tisíc tun, dovezli jsme ho však 258 tisíc.

Přísná pravidla

Problém je v tom, že máme mnohem přísnější legislativu než okolní země. Větší nároky kladené na české výrobce automaticky výrobu potravin prodražují, míní zemědělský analytik Petr Havel. Zemědělci i potravináři si navíc stěžují, že výrobky farmářů v některých jiných členských zemích Evropské unie jsou více dotované, a proto může být jejich cena nižší.

„Přímá dotační podpora je ale zakázaná," připomíná Havel. Využití dotací tak není není úplně jednoduché. „Je to otázka vynalézavosti státních úředníků, aby dokázali vymyslet takové programy, které jsou ve finále nepřímou podporou produkce," míní Havel. U nás se je prosazovat nedaří.

Podle výrobců potravin spočívá problém vysokých dovozů nejen v touze Čechů po co nejlevnějším jídle. „Jde o celou strukturu maloobchodu v České republice," říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Dominují mu totiž velké zahraniční řetězce, které často preferují zboží od svých dodavatelů v mateřských zemích.

Chybí reklama

Potravinářská komora je přesvědčena, že chování spotřebitelů lze změnit. Nasměrovat je na domácí potraviny může zejména masivní reklama, pokud upozorní na jejich vyšší kvalitu.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že tuzemské potraviny podporuje. Podle výrobců potravin mají ovšem úředníci v tomto směru co dohánět. „U nás jsou výdaje a aktivita státu v tomto směru zatím nedostatečné, a proto ten výsledek," uvedla Večeřová.

Zodpovědnější čeští jedlíci

Nicméně povědomí spotřebitelů o kvalitě tuzemských potravin roste. „Lidé daleko více přemýšlejí, co kupují, kdo to vyrobil, a sledují výsledky kontrol dozorových orgánů. To jejich nákupní zvyklosti z určité části také ovlivňuje," prohlásil prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

„I z bezpečnostních důvodů je mnohem lepší a prozíravější orientovat se na české produkty," dodal. Jejich kvalitu podle něj garantuje přísná kontrola ze strany inspektorů i veterinářů.