„Experti ministerstva v současnosti zkoumají možnosti jakým způsobem by bylo možno zakázat nebo jinak ošetřit použití některých typů PVC,“ řekla Petrová.

Novela, kterou by ministerstvo chtělo předložit na podzim, by měla zavést i povinnost označovat obaly z PVC. Tento plast se dnes běžně používá v potravinových obalech, dětských hračkách nebo zdravotnických pomůcek. Přitom ale obsahuje látky, které vážně ohrožují lidské zdraví. „Německé studie prokázaly, že ftaláty, které tyto výrobky uvolňují, jsou častou příčinou alergických a astmatických onemocnění. Nejohroženější skupinou jsou hlavně děti,“ upozorňuje předseda ekologického sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Ftaláty z PVC navíc mohou poškozovat cévy, játra, ledviny a ohrožují plodnost chlapců.

Obaly z PVC přitom spotřebitel rozpozná těžko. „Jen v málo případech je na spodní straně obalu číslovka tři, protože neplatí povinnost tyto obaly označovat,“ vysvětluje Barbora Petrová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Vedle ministerstva se používání PVC snaží omezit i nově založená Koalice za náhradu PVC, za jejímž vznikem stojí právě sdružení Arnika. Její členové se dobrovolně zavazují, že přestanou výrobky z PVC používat ve svých výrobcích a službách i ve svých kancelářích. Jedním z prvních členů koalice se stal i obchodní řetězec IKEA.

Řešením by podle Perlíka mohla být kromě zákazů také různá omezení týkající se produktů z PVC. „Například v Dánsku je na tyto výrobky zavedena ekologická daň. Přesto se nedostalo do sporu s unijní legislativou,“ oponuje Petrlík. Zákon, který měl v Česku zakázat používání PVC v obalech potravin, nikdy nevstoupil v platnost. „Důvodem byla mimo jiné i nekompabilita s právními normami EU, protože zákazem PVC by došlo ke zvýhodnění ostatních plastů,“ říká.

Martin Dohnal