Nikdy sice nebylo prokázáno, že by člověk onemocněl z používání peněz, ale faktem je, že hotovost bývá mimořádně znečištěná.

Měli bychom na to myslet vždy, když nějakou bankovku předáváme dalšímu člověku s ní totiž putují i bakterie. Každý sice ví, že mince i papírové peníze jsou velmi nehygienické, ale málokdo z toho vyvozuje i důsledky. Potvrzuje to i zajímavá studie společnosti MasterCard, jejíž autoři zkoumali zvyky 9000 spotřebitelů z dvanácti evropských zemí.

Výsledky ukázaly, že Evropané se ještě stále nedokážou zbavit zvyku platit hotovostí, i když ta bývá znečištěná zrovna tak jako například madla v prostředcích veřejné dopravy nebo kliky na dveřích různých veřejných prostor.

Podnět k zamyšlení

Pochopitelně první, co napadne každého, je fakt, že za studií stojí karetní společnost, která chce tímto způsobem zjevně propagovat používání karet, zejména bezkontaktních.

Ovšem odmítnout výsledky výzkumu jen z tohoto důvodu by bylo laciné a neodůvodněné.

Podle anglické psycholožky Donny Dawsonové má příklon lidí k hotovosti i historické a subjektivní důvody: „Peníze ve formě hmatatelných bankovek a mincí byly odedávna zřejmým a uznávaným znakem ekonomické síly a úspěchu majitele. Negativní vlastnosti, které se s nimi pojí, proto nikdo nebere vážně."

I když peníze dle slavného výroku jednoho z římských císařů skutečně nesmrdí, podle vědců se na jedné evropské bankovce vyskytuje v průměru 26 000 bakteriálních kolonií a choroboplodných zárodků.

Tento fakt činí z platidel potenciálně mimořádně rizikovou záležitost, která snese srovnání například s neobezřetným saháním na kliky dveří veřejných záchodků, které čas od času potřebuje každý.

Pro používání hotovosti a manipulaci s penězi sice neexistují žádné závazné mezinárodní pokyny, jisté ale je, že například v období chřipkové epidemie nebo žaludeční virózy by bylo z celospolečenského hlediska vhodné mnohem více se zaměřovat na hygienu.

Výzkum ukázal, že po styku s hotovostí si ruce umyje jen každý pátý člověk, přičemž nejpořádnější v tom směru jsou obyvatelé Maďarska a Francie.

V České republice je to jen každý desátý člověk. Mnohem častěji si ruce myjeme po jiných činnostech, jako je například kontakt se zvířaty (46 procent) nebo po jízdě městskou dopravou (36 procent).

„Na věci, nad nimiž nemáme kontrolu, se mnozí z nás snaží nemyslet. To, že peníze jsou špinavé, je samozřejmě známé, ale v žebříčku hrozeb tato skutečnost nehraje roli," komentoval výsledky průzkumu lékař Jim O´Mahony, který se věnuje problematice farmaceutických biotechnologií na specializovaném pracovišti v Corku. Tvrdí, že jednou, když už se používání hotovosti stane skutečným muzeálním přežitkem, bude svět opravdu lepší, minimálně z hygienických důvodů.

Za zdravější svět

Výzkum také ukázal, že lidé v zásadě uznávají výhody bezkontaktních transakcí a tuto metodu placení teoreticky také většina respondentů už upřednostňuje. Použití platební karty při nejrůznějších transakcích dává přednost sedm z deseti lidí. Oceňují především faktor jednoduchosti a pohodlí, o vyšší bezpečnosti ani nemluvě.

A to je placení přes chytré telefony zatím ještě jen v plenkách!

Jistě, i kontaktní platební karty mohou být nečisté, ale materiál použitý na jejich výrobu je mnohem méně porézní než papír, takže v případě zájmu čistotného majitele je lze rychle dezinfikovat. Autoři výzkumu proto docházejí ke dvěma závěrům: že hotovosti pomalu zvoní hrana a že finanční zvyky lidí se prudce vyvíjejí.