Stalo se tak i proti vůli předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Pokud se zákon vrátí ze Senátu, dozná nejspíše některých úprav. Proti zákonu jsou i nadále samosprávy, stavební úřady totiž přejdou z obcí na stát. A velkým městům je trnem v oku fakt, že neprošel jejich návrh na to, aby územní řízení měly plně ve své kompetenci.

Pro drobné i velké stavebníky by ale od července 2023 měly konečně začít platit závazné lhůty, do kdy musejí úřady jejich žádosti vyřídit. „Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka,“ zopakovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
V budoucnu totiž povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci.
300 místo 700
Největší revoluce, ale také největší odpor obcí, je kvůli převodu stavební úřadů na stát s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. Podmínky pro nejmenší stavební úřady však budou přísnější.

Budou na nich muset například pracovat minimálně čtyři lidé, V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. Pokud daný zaměstnance onemocní či odjede na dovolenou, úřad nefunguje. „Naším cílem je, aby díky digitalizaci občan na stavební úřad vůbec fyzicky nemusel,“ popisuje ministryně. Dnes existuje asi 700 stavebních úřadů, které zaměstnávají skoro sedm tisíc lidí. Vzhledem k tom, že úředníkům po rekodifikaci stavebního práva odpadne až 40 procent agendy, vystačí si stát nově jen se 300 stovkami úřadů.
Opravdu zrychlíme?
Pro zákon ve středu hlasovali poslanci ANO, SPD a tři zákonodárci ČSSD. KSČM nakonec vadil poslanecký pozměňovací návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místnosti a zákon ve sněmovně nepodpořila. Podle poslance KSČM Leo Luzara jde o „středověk“ a úředně povolené bydlení ve sklepě. Opozice hlasovala proti zákonu kvůli převodu stavebních úřadů pod stát a kvůli údajně slabé digitalizaci.
Výsledný zákon pochválila i zkritizovala zároveň Hospodářská komora. „I když celkový výsledek kvitujeme, mrzí nás, že přijaté pozměňovací návrhy doprovodných změnových zákonů přidávají do systému další závazné stanovisko, tedy razítko navíc, protože zákon mj. nepočítá s integrací stanoviska hasičů, což celé stavební řízení nepochybně zdrží.
Stejně tak bychom uvítali i vyšší míru integrace nakládání s vodami,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Nová legislativa může přinést zrychlení stavebního řízení, jsme však bohužel svědky nešťastných ústupků na úkor očekávaného zrychlení a zjednodušení. Příkladem je právě dlouhodobě diskutovaný problém izolovaného povolování nakládání s vodami,“ varoval Dlouhý.

Podobně to vidí i zástupci realitních kanceláři. „Pokud stavební zákon stavební řízení skutečně zrychlí, měl by být schválen co nejdříve, a to v jakékoli formě. Zákon pak může projít opakovanou novelizací, ale aktuální situace už je neúnosná,“ říká Vladimíra Zuzák, ředitel Maxima Reality. Bydlení ve větších městech se podle něj stává nedostupnější pro čím dál větší skupinu lidí. Nestaví se nové byty a problémy mají i malí stavitelé.
„Obce kritizovaly původní návrh, kvůli přenosu rozhodovací pravomoci na Nejvyšší stavební úřad a jeho krajské pobočky. Ale právě obce a úřady městských částí u nás dlouhodobě selhávají v zajištění dostatečného bytového fondu. Jen do Prahy se každoročně přistěhuje cca 14 000 lidí, kteří hledají bydlení. Starostové sami nejsou schopni zajistit stavbu dostatečného množství nových bytů, zároveň ale dlouhé roky blokují developerskou výstavbu. Výsledkem jsou ceny nemovitostí vyhnané do neuvěřitelných výšin,“ zlobí se Zuzák.
Podle Pavla France, ředitele Frank Bold Advokáti, zůstal schválený zákon někde na půl cesty. „Podoba návrhu nového stavebního zákona, která prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, není bohužel tak kvalitní, jak měla a mohla být. Jedná se však alespoň o první pokus o důležitou systémovou změnu nefunkční české veřejné správy, která směřuje k potlačení obřího střetu zájmu spojeného se systémovou podjatostí, tedy s ovlivňováním stavebních úřadů samosprávami,“ dodává právník.