Čtyřiačtyřicetileté paní Jarmile z pražské Libně hrozila nedobrovolná hospitalizace na psychiatrii poté, co jí v bytě odpojili elektřinu kvůli pětiměsíčnímu zpoždění příspěvku na bydlení. Měla sebevražedné sklony a její sociální pracovník, který jí pomáhá se z těžké situace dostat, ji nalezl v kritické psychické kondici v neosvětleném bytě.

To je jeden z příběhů, které zaznamenali sociální pracovníci a další odborníci sdružení v platformě Kritická sociální akce. Z jejich aktuálního průzkumu vyplývá, že bezmála 85 procent zaměstnanců pracujících s lidmi v obtížích se u svých klientů setkalo se zpožděním dávek státní sociální podpory a 74 procent z nich hlásilo zdržení výplaty dávek hmotné nouze.

Důchodci na úřadu práce - Ilustrační foto
Nemít předčasný důchod, mnozí by brali jiné dávky, upozorňuje expert

Na dotazník zatím odpovědělo přes dvě stě sociálních pracovníků, přičemž nejhůř je na tom Praha, z níž pochází více než polovina podobných problémů. „Na bezmála tři čtvrtiny klientů to mělo těžké dopady, které se týkaly například ztráty bydlení, nevhodného šetření na stravě a lécích či psychiky,“ přiblížila Magdalena Opletalová, ředitelka pražské pobočky organizace Fokus, která se stará o lidi s duševním onemocněním. Asi 32 procent sociálních pracovníků se pak u klientů setkalo se sebevražednými myšlenkami.

Zdroj: Kritická sociální akce (KRISA)Podle Opletalové někteří sociální pracovníci dokonce uvedli, že už kvůli frustraci nechtějí ani chodit do práce. „Pociťují totiž marnost, že nemají odpovídající nástroj, jak klientům pomoci. Řeknou jim, že mají nárok na dávky, ale ty jim pak přijdou pozdě,“ zmínila.

Potíže ale nesvádí výlučně na pracovníky úřadů práce, mají toho podle ní totiž moc. „Mnohdy jsou přepracovaní a nedostatečně ohodnocení,“ poznamenala Opletalová. Řešení vidí ve zjednodušení administrativy. „Je také třeba pracovníkům přidat a zlepšit jejich pracovní prostředí,“ myslí si.

Ilustrační snímek
Žijí za pár korun denně. Lidem v obtížích ale dávky často chodí pozdě

Mezi dávky státní sociální podpory spadají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Dávkami hmotné nouze jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, životní a existenční minimum. Více než polovina lidí, kterým některá dávka přišla pozdě, uvedla, že zpoždění převýšilo šedesát dnů. U třiceti procent dokonce devadesát dnů.

Rozšíření call centra

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta reagoval, že úřady práce měsíčně vyřizují asi 1,8 milionu různých dávek. „Pouze v asi dvou procentech případů dochází k nějakému prodlení při výplatě. Výsledky průzkumu ale respektujeme,“ uvedl.

Dopady pozdního vyplácení dávek na klienty KRISAZdroj: Kritická sociální akce (KRISA)

Potvrdil, že dlouhodobým problémem je situace v Praze. „Tam byla průměrná doba vyřízení nejdelší, ve zbytku republiky se ale prakticky všude drží pod hranicí třiceti dnů. Ne vždy je ale prodlení ve vyřízení žádosti chybou úřadu, velmi často jsou klienti vyzváni k doplnění či opravám a tento proces zpracování se tak prodlužuje,“ popsal.

Na ministerstvu si jsou podle něj ale určitých problémů vědomi a pro urychlenou stabilizaci dělají vše. V nedávné době se třeba rozšířily služby call centra úřadu práce a nově lze jeho prostřednictvím zjistit, jak daleko je zpracování konkrétní žádosti o dávku.

Enormní zájem desítek tisíc lidí o možnost být dříve v důchodu a ještě za to brát více peněz přetížil Českou správu sociálního zabezpečení a ta nestíhala vyřizovat žádosti včas.
Češi nadužívají předčasné důchody. Stát si na ně posvítí, chystá opatření

Úředníci též nově oslovují klienty prostřednictvím telefonního automatu. „Obracíme se na ty, kteří podávali žádost o příspěvek na bydlení a kterým byla dávka přiznána. První výsledky dotazování (vzorek je ale zatím poměrně omezený) vypovídají o tom, že většina lidí je s vyřizováním příspěvku na bydlení spokojená, nespokojených je přibližně pět procent oslovených,“ dodal mluvčí resortu s tím, že příspěvek na bydlení je administrativně nejsložitější dávka.

Zdroj: DeníkPodle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové úředníci lidem vyplácejí dávky státní sociální podpory nejpozději v měsíci následujícím po tom, za který jim dávka náleží. „Většina dávek je vyplácena v této zákonem stanovené lhůtě,“ podotkla. Dávky v hmotné nouzi jsou podle zákona vyplácené přímo v měsíci, za který člověku náleží.

Co dělat, když dávka nedorazí včas
Když má člověk za prokázané, že doložil vše potřebné a dávka včas nedorazila, může se obrátit na vedoucího konkrétního útvaru nebo ředitele kontaktního pracoviště Úřadu práce. Ten záležitost prošetří, úředníci vše zpracují a dávky vyplatí i zpětně. Pokud naopak člověk nedodá všechny potřebné podklady, Úřad práce ho vyzve k dodatečnému doložení některých skutečností.