Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nyní v katastru nemovitostí stále nemá jasného vlastníka téměř 175 tisíc nemovitostí, z toho téměř 170 tisíc pozemků a více než 5000 staveb. Obvykle jde o případy, kdy v katastru buď není žádný vlastník zapsaný, nebo jej nelze dostatečně určit. Nedostatky vznikly v období před rokem 1989, kdy katastr nebyl udržován řádně, po jistou dobu dokonce nebyl veden vůbec.

Lidé mají tedy ještě přes dva roky čas na to, aby se podívali do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků, který ÚZSVM dvakrát ročně zveřejňuje ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. „Doporučuji každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Za prvních osm měsíců letošního roku takto úřad vyřešil přes 4000 případů a zahájil šetření u více než 6000 dalších. Od roku 2014 bylo zahájeno celkem bezmála 70 tisíc případů, šetření již skončilo více než v polovině z nich. Ve většině případů byl poté podán podnět k zahájení dědického řízení, někdy vlastník doložil své vlastnictví a doplnil chybějící údaje. „Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany,“ konstatovala Arajmu.

Úspěšné řešení

Příkladem úspěšného řešení je pozemek u obce Malín na Kutnohorsku potřebný pro stavbu plánované silnice. Jeho majitel zemřel již před desetiletími, nově se podařilo dohledat dědice. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s ním nově může uzavřít smlouvu pro převod pozemku. „S komplikacemi, pokud jde o majetkové vypořádání, se setkáváme prakticky v případě každé stavby,“ řekl Deníku mluvčí ŘSD Jan Rýdl. „Někdy bývá obtížné dohledat aktuálního vlastníka, nebo jsou pozemky v nevypořádaném procesu dědického řízení. Bývají ale i případy, kdy je aktuální vlastník obtížně dohledatelný, žije daleko ve světě, anebo vůbec nekomunikuje,“ prohlásil.

Obdobnou zkušenost zažila ještě ve funkci starostky Jesenice u Prahy nynější výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Plánované stavbě atletického oválu bránil pozemek o šesti metrech čtverečních, který patřil více než pěti desítkám vlastníků. „Takové situace bývají pro města a obce téměř neřešitelné, protože ti lidé bývají často nedohledatelní,“ řekla Vladyková Deníku. Plánovaný převod sporných pozemků na stát podle ní výrazně urychlí zejména stavby chodníků či opatření pro zadržení vody v krajině.

„Potíže obvykle bývají právě s pozemky v okrajových částech obcí nebo mezi městskými částmi, kde se dlouho nic nemuselo řešit,“ vysvětlila Vladyková. Nyní se podle ní obce již na zjednodušení podmínek připravují. „Doporučujeme městům a obcím, aby se už nyní hlásily na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se budoucí proces převodu pozemků urychlil,“ dodala.