„Ideální je kupovat maso takové, které za sebou nemá dlouhý transport,“ uvedl prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Jen u prasat z Česka si podle něj mohou být spotřebitelé jisti, odkud maso pochází a v jakých podmínkách zvířata žila. Chovy totiž kontroluje Státní veterinární správa. 

Pečlivé kontroly

U poražení každého kusu je přítomen veterinář, jenž maso zkontroluje, třeba zda neobsahuje antibiotika. Teprve poté je maso uvolněno k prodeji. Nedostatky jsou hlášeny v jednotkách případů, přestože se v Česku ročně poráží asi 2,5 milionu prasat.

Beko Fresh festival 2019. šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.
Je libo cvrčky či červy? Festival gurmánů nadchl, Pohlreich myslel na hokejisty

Krmiva jsou zase pod dohledem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělství. „Chovatel musí dokládat užití jakýchkoli léčiv před odesíláním zvířat na jatka,“ uvedl předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka. Podle předpisů musí být balíčky s masem označeny oválnou značkou se zkratkou země, v níž došlo k poslední změně výrobku.

Ani označení oválem s písmeny CZ tak ovšem stoprocentně neznamená, že maso pochází z Česka. „Stačí, aby bylo dovezeno v půlkách a v České republice bylo jen rozbouráno a zabaleno,“ vysvětlil Jandejsek. Jen pokud je na mase označen i původ zvířete, znamená to potvrzení, že se v dané zemi narodilo, chovalo a také bylo poraženo.

Prasat se nyní v Česku chová jen 1,5 milionu, jde o nejnižší stav za dobu, co se chov prasat sleduje. Ještě v roce 2004 měly české chovy téměř dvojnásobek zvířat.

Drůbežárna. Ilustrační foto
Další maso se salmonelou. Do Česka bylo přivezeno 16 tun závadného drůbežího