Češi jsou v tomto ohledu mírně nad evropským průměrem. „V roce 2018 byla očekávaná délka pracovního života lidí v EU, byla 36,2 roku. To je o 3,3 roku delší než v roce 2000,“ konstatují statistici.
Pracovní kariéra v České republice je tak průměrně delší než například v Řecku, Francii či na Slovensku. Ale naopak výrazně kratší než třeba v Německu či Švýcarsku. Z obyvatel členských států Evropské unie si tak nejkratší dobu odpracují Italové a Chorvati. Naopak nejvíce je to u Holanďanů a Švédů (viz tabulka).
Největší pracanti v Evropě ale podle dostupných dat žijí mimo Evropskou unii. A to ve Švýcarsku a na Islandu. Obyvatelé alpské země mohou počítat s tím, že prací stráví 42,7 roku. U Islanďanů je to pak 46,3 roku.
Prodlužování věku pro odchod do důchodu
Za prodlužováním pracovní kariéry v Česku stojí z velké části prodlužování věku pro odchod do důchodu, které v zde už už nějaký čas postupně probíhá. V současnosti je horní hranice nastaveno pro muže a ženy s jedním dítětem narozené po roce 1965 nastaveno na 65 let. Vláda Petra Nečase (ODS) sice před časem odsouhlasila další růst, ale sociální demokracie to po svém nástupu k moci nechala zrušit.
I přesto se ale dnes objevují hlasy, že kvůli zvyšování věku, jehož se Češi dožívají, a s hrozícími deficity důchodového systému, které s ním souvisejí, bude potřeba zvážit zrušení této hranice. „Zafixování důchodového věku na 65 letech není dlouhodobě udržitelné,“ prohlásila nedávno například ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Jak dlouhou dobu pracují (v letech):
Italové | 31,8 |
Chorvati | 32,4 |
Řekové | 32,9 |
Belgičané | 33,2 |
Poláci | 33,5 |
Slováci | 34,1 |
Maďaři | 34,1 |
Francouzi | 35,4 |
Rakušané | 37,5 |
Němci | 38,7 |
Britové | 39,2 |
Holanďané | 40,5 |
Švédové | 41,9 |
Švýcaři | 42,7 |
Islanďané | 46,3 |
Zdroj: Eurostat