Češi jsou v tomto ohledu mírně nad evropským průměrem. „V roce 2018 byla očekávaná délka pracovního života lidí v EU, byla 36,2 roku. To je o 3,3 roku delší než v roce 2000,“ konstatují statistici.

Pracovní kariéra v České republice je tak průměrně delší než například v Řecku, Francii či na Slovensku. Ale naopak výrazně kratší než třeba v Německu či Švýcarsku. Z obyvatel členských států Evropské unie si tak nejkratší dobu odpracují Italové a Chorvati. Naopak nejvíce je to u Holanďanů a Švédů (viz tabulka).

Největší pracanti v Evropě ale podle dostupných dat žijí mimo Evropskou unii. A to ve Švýcarsku a na Islandu. Obyvatelé alpské země mohou počítat s tím, že prací stráví 42,7 roku. U Islanďanů je to pak 46,3 roku.

Prodlužování věku pro odchod do důchodu 

Za prodlužováním pracovní kariéry v Česku stojí z velké části prodlužování věku pro odchod do důchodu, které v zde už už nějaký čas postupně probíhá. V současnosti je horní hranice nastaveno pro muže a ženy s jedním dítětem narozené po roce 1965 nastaveno na 65 let. Vláda Petra Nečase (ODS) sice před časem odsouhlasila další růst, ale sociální demokracie to po svém nástupu k moci nechala zrušit.

I přesto se ale dnes objevují hlasy, že kvůli zvyšování věku, jehož se Češi dožívají, a s hrozícími deficity důchodového systému, které s ním souvisejí, bude potřeba zvážit zrušení této hranice. „Zafixování důchodového věku na 65 letech není dlouhodobě udržitelné,“ prohlásila nedávno například ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.


Jak dlouhou dobu pracují (v letech):

Italové 31,8
Chorvati 32,4
Řekové 32,9
Belgičané 33,2
Poláci 33,5
Slováci 34,1
Maďaři 34,1
Francouzi 35,4
Rakušané 37,5
Němci 38,7
Britové 39,2
Holanďané 40,5
Švédové  41,9
Švýcaři 42,7
Islanďané  46,3

Zdroj: Eurostat