Možnost pružného výkonu práce přináší přitom výhody nejen jim, ale také podnikům. Dnes má typická firma v oblasti kancelářských prostor podepsány dlouhodobé nájemní smlouvy na pevný počet čtverečních metrů. Bez ohledu na to, zda roste či se zmenšuje, platí stále stejný nájem. Tato položka představuje po mzdě druhou nejvyšší část podnikových nákladů. Když se tedy sníží, protože část kolektivu pracuje doma, jde o zajímavé úspory.

Když chybí kolegové

Když se však řekne „a", musí se říci i „b". Pokud část zaměstnanců pracuje mimo sídla firmy, kde tedy plní dané úkoly? Většina takových lidí pracuje doma, avšak domácnost není ideálním pracovištěm.

Podle průzkumu společnos-ti Regus domácí prostředí pracovníky často rozptyluje (68 procent), neposkytuje možnost interakce s kolegy (60 procent) a vzbuzuje pocit, že rodina nebere tuto práci vážně (45 procent). Jistě, je milé pracovat takhle jeden den, ale dlouhodobější práce o samotě se může odrazit na kvalitě výsledků.

Někteří pracovníci řeší tento problém smíšenými kancelářemi, kde v jedné místnosti pracují lidé z různých firem. Jedná se o cenově efektivní alternativu klasických prostor, navíc s možností vzájemné inspirace.

Izolace u počítače?

„Flexibilní práce se často zaměňuje za práci z domova, která však zpravidla vede k rozptylování a jisté izolaci. Ze zkušeností našich zákazníků víme, že na sebekázeň takových samostatně pracujících osob pozitivně působí profesionálně vybavená podnikatelská centra umožňující nejen soustředěnou práci u počítače, ale také schůzky v zasedacích místnostech," říká Karel Pelán, ředitel společnosti Regus v České republice.

Podle už zmíněného průzkumu jsou lidé pracující v kavárně schopni ještě jakž-takž kontrolovat elektronickou poštu (71 procent) a případně i krátce odpovídat (57 procent). Horší je to už se služebními hovory, vždyť vést je ve veřejných prostorách prakticky není možné.

Nedostatečná koncentrace na tvorbu dokumentů je dalším bolavým místem, té je schopno jen sedmnáct procent dotazovaných.