Za loňský rok evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 1 338 099 ukončených pracovních neschopností. V součtu loni Češi prostonali celkem 59 937 951 dní.

První věc, kterou musíte udělat, když ochoříte, je zamířit k lékaři. Jedině ošetřující lékař totiž může rozhodnout o tom, že jste práce neschopní. Od lékařského potvrzení na předepsaném formuláři – takzvané neschopence – se odvíjí váš nárok na finanční pomoc od zaměstnavatele a státu, kterou můžete v době nemoci pobírat. V pracovní neschopnosti jste ode dne, kdy lékař zjistí a uzná, že z důvodu špatného zdravotního stavu nemůžete svou práci vykonávat. Pokud jste ale nemohli lékaře navštívit včas, protože byl třeba na dovolené, může rozhodnout o pracovní neschopnosti až tři dny zpětně.

Záleží také na vaší profesi, každá činnost se při posuzování pracovní neschopnosti měří jiným metrem. Se zlomenou rukou například nemůžete řídit jeřáb, ale docela dobře zvládnete vykonávat povolání manažera.

Nejdřív platí zaměstnavatel

Nezačíná to moc růžově – za první tři pracovní dny nedostanete nic. Pak ale až do uplynutí tří týdnů od začátku pracovní neschopnosti pobíráte od svého zaměstnavatele za každý pracovní den náhradu mzdy – konkrétně šedesát procent průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný hodinový výdělek se ale nejprve sníží pomocí redukčních hranic, které najdete v boxu.

Na náhradu mzdy mají nárok všichni zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti, za které zaměstnavatel platí nemocenské pojištění.

Kolik dostanete od státu

Pokud vaše pracovní neschopnost trvá déle než tři týdny, přebírá po zaměstnavateli štafetu stát. Od dvaadvacátého kalendářního dne vám začíná vyplácet dávky nemocenského pojištění. Pobírat je můžete nanejvýš tři sta osmdesát dní od počátku neschopnosti. V kalendáři byste si však měli zakroužkovat den číslo sto osmdesát. Tehdy má totiž lékař povinnost vaši pracovní neschopnost ukončit v případě, že je váš zdravotní stav stabilizovaný, i když ještě nejste plně vyléčeni.

Pamatujte také na to, že nárok na nemocenskou mají pouze lidé, za které zaměstnavatel platil nemocenské pojištění nebo kteří si ho jako podnikatelé dobrovolně platili sami. Nárok na nemocenskou ovšem nemá zaměstnanec, který si přivodil pracovní neschopnost úmyslně. Člověk, který se vyřadí z pracovního procesu kvůli rvačce, při páchání úmyslného trestného činu nebo v důsledku opilosti či požití omamných látek, má nárok na nemocenskou v poloviční výši.

Nemocenskou dostáváte na rozdíl od náhrady mzdy za každý kalendářní den, dosahuje ale nižší částky. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské se u zaměstnanců počítá z hrubých příjmů za poslední rok. Nemocenská pak dosahuje jeho šedesáti procent. Opět se na něj ale nejprve uplatňují redukční hranice, které najdete v boxu.

A co konkrétně to znamená? Pokud například berete patnáct tisíc měsíčně, vaše nemocenská bude dosahovat 267 korun denně, což dělá zhruba osm tisíc za měsíc. Pokud berete pětadvacet tisíc, dostanete 444 korun denně, což dá za měsíc dohromady necelých čtrnáct tisíc. Kdo má plat pětatřicet tisíc měsíčně, bude na nemocenské dostávat 566 korun na den, což by dalo přes sedmnáct tisíc za měsíc.

Pokračování najdete ZDE

www.penize.cz