Z hlediska pracovních úrazů patří mezi nejrizikovější zaměstnání kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví, řemeslníci a opraváři. Nadprůměrné množství úrazů je však i mezi obsluhou strojů a zařízení a mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky.

Podle podílu úrazů na počtu pracujících relativně častěji ho utrpěli podnikatelé než zaměstnanci, zjistili statistici. Podle nich je to ale dáno mimo jiné tím, že podíl českých podnikatelů na celkové zaměstnanosti je jeden z nejvyšších v Evropské unii a současně je mezi českými podnikateli velký podíl pracujících v oborech, kde je vyšší úrazovost, jako je například stavebnictví nebo zemědělství.

Zdravotní problémy spojené s vykonávaným zaměstnáním závisí podle zjištění ČSÚ na věku pracujících. Počet lidí s těmito potížemi přitom soustavně roste až do věku odchodu do důchodu. U starších pak nemocnost klesá, protože s věkem výrazně klesá i pracovní aktivita.

Ve kterých odvětvích měli pracující nejvíce zdravotních problémů?

Statistici rovněž zjišťovali, ve kterých odvětvích měli pracující nejvíce zdravotních problémů, což bylo ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví, obchodu a dopravě. Pokud jde o konkrétní zdravotní komplikace, 53 procent postižených uvedlo, že má problémy se zády či krkem. Spolu s problémy s horními a dolními končetinami se potíže s podpůrným aparátem projevují u 71 procent všech postižených pracujících, zjistil ČSÚ.

Čtyři z deseti pracujících podle něj také uvedli, že jsou na pracovišti vystaveni riziku, které nepříznivě ovlivňuje jejich fyzický stav. Zmiňovali nesprávné držení těla nebo jednorázové pohybové aktivity, nošení těžkých předmětů, hluk nebo silné vibrace, prašné pracoviště, výpary, kouř nebo plyn, možnost pracovního úrazu a v neposlední řadě značné zrakové vypětí.

Každý pátý člověk také pociťuje na svém pracovišti negativní vlivy působící na jejich duševní stav. Podle jejich vyjádření je to zejména časový stres nebo přepracovanost.