Společnost Benefity zkoumala v této souvislosti praxi 160 významných českých zaměstnavatelů a zjistila, že kromě mzdových nákladů utratí za jednoho zaměstnance ročně zhruba dalších dvanáct tisíc korun v rámci různých výhod. Trvale oblíbené jsou hlavně stravenky a povolení používat služební mobily i na soukromé účely. K tomu se přiřaďují příspěvky na životní pojištění a penzijní spoření, stejně jako na kulturu a podporu zdravého životního stylu.

Vitaminy, masáže, jóga

Jak říká jeden z organizátorů průzkumu Eduard Mráček, do oblasti nazývané personalisty „kvalita života" už míří více než polovina čerpaných bonusů. Sem patří například nadstandardní zdravotní péče, poukázky na nákup v lékárně, nabídka masáží a podobně.

Jednou ze společností, které mohou v této souvislosti sloužit příkladem, je podle jeho slov pojišťovna MetLife s programem „Být zdravý". Zahrnuje například cvičení v kanceláři a také lekce jógy.

Zvyšující se počet firem, které skrze benefity hledají další cesty ke spokojenosti zaměstnanců, má i pragmatické odůvodnění. Příspěvky lze totiž zahrnout do výdajů snižujících daňový základ.

Zaměstnanci totiž současně získávají jí benefit, který do určité výše nepodléhá zdanění. Tento limit se navíc od 1. ledna příštího roku ještě zvýší.

Zvýšená motivace

Od ledna 2017 mohou zaměstnanci získat příspěvky až do výše padesáti tisíc korun ročně, které budou osvobozený od daně. Dosud bylo limitem třicet tisíc korun. Od základu daně bude nově možné odečíst příspěvky zaplacené v rámci soukromého životního pojištění v úhrnu až 24 000 korun za rok. To samé platí u penzijních produktů," vysvětluje Jana Melicharová, daňová poradkyně ze společnosti Kodap.

Maximální hranice není společná, každý zaměstnanec má nárok na maximální odpočet jak u důchodového spoření, tak u životního pojištění. Jana Melicharová zastává názor, že pro zaměstnavatele i pro zaměstnance tím vzniká nová motivace pro využívání příspěvků obou druhů.