Výši kapitační platby udává vyhláška ministerstva zdravotnictví. Zahrnuje řadu výkonů, které tedy pak lékař při ošetření svého registrovaného pojištěnce nevykazuje. Mezi ně patří například cílené a kontrolní vyšetření, injekce, ošetření a převaz menší rány nebo bércového vředu, vyjmutí cizího tělesa z nosu nebo ze zvukovodu, konzultaci rodinnými příslušníky pacienta nebo administrativní úkony. Na druhou stranu preventivní prohlídky si lékaři nechávají zaplatit zvlášť.

Základní kapitační sazba se podle rozsahu ordinačních hodin pohybuje od 48 do 54 Kč za měsíc. Tato částka se dále násobí věkovým koeficientem. Nejvyšší věkový index (3,97) mají děti mladší 5 let a naopak senioři starší 85 let (3,40). Nejméně nákladní jsou pro pojišťovny mladí lidé ve věku 20 až 30 let s koeficientem 0,90.

close Kapitační platby se značně liší zejména v závislosti na věku pacientů info Zdroj: Michal Janko zoom_in

Praktik si může měsíční příjem za každého pacienta ještě vylepšit, pokud alespoň u 30 procent svých pacientů starších 40 let provede preventivní prohlídku. Dále jsou finančně zvýhodněni praktičtí lékaři s ordinací v okrajových částech republiky a ti, kteří mají výrazně méně registrovaných pacientů oproti celostátnímu průměru.

Podle dřívějších údajů tří největších zdravotních pojišťoven dostane průměrná ordinace praktického lékaře zhruba 1,8 milionu korun ročně. V přepočtu na měsíc to vychází na zhruba 150 tisíc korun. Podle lékařů ale až 75 procent padne na režijní a jiné povinné platby za nájem, energie, plat sestry, software, benzin či účetní. Praktici proto pod hrozbou stávky požadují, aby ministerstvo zdravotnictví současné kapitační platby navýšilo.