Marie Chvátalová dala letos na jaře Praze sbohem a po rozvodu se trvale odstěhovala do jižních Čech. A nemůže si to vynachválit.

„Jsou tady skvělí lidé. A hlavně: Žije se tady nesrovnatelně skromněji a levněji, než jsem to po celá léta viděla v Praze,“ říká. Pražané podle ní mají vyšší výdaje i proto, že utrácejí spoustu peněz za hlouposti, které vlastně ani nepotřebují.

„Vidím tady, že Jihočeši jsou nesrovnatelně uvážlivější. Vydělávají sice mnohem méně, ale umí hospodařit. A váží si sebemenší pracovní příležitosti,“ říká pětačtyřicetiletá žena.

Vzápětí popisuje případ inženýrky, které nedělá problém jít třeba i skládat krabice za pouhých pět tisíc měsíčně.

Jihočeši přitom nepatří k regionům, které disponují extrémně nízkou kupní silou. Pražané mají v průměru na útratu 223 tisíc korun ročně a stojí si víc než pět bodů nad takzvanou srovnávací hladinou (republikovým průměrem). Naopak kupní síla lidí z kraje lesů a rybníků je zhruba pět bodů pod ní.

Čtyři nad průměrem

Tučným peněženkám Pražanů se blíží snad jen obyvatelé Středočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje.

Naopak nejvíc musí obracet každou vydělanou korunu obyvatelé Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje.

Včera zveřejněný výzkum společnosti Incoma GfK dále ukazuje, že se začínají prohlubovat rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Nůžky se rozevírají

Co do množství zboží a služeb, které si mohou lidé za určitou sumu peněz zakoupit, si mírně polepšuje hlavní město.

„V porovnání s loňskými výsledky studie můžeme sledovat mírné zvyšování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly. Praha posílila svůj náskok, na druhou stranu hospodářsky slabší regiony navýšily svůj propad proti průměrným hodnotám,“ řekl včera Jiří Najman ze společnosti Incoma GfK.

Ovšem daní za nadstandardní příjmy jsou vyšší životní náklady v bohatších regionech.

Naopak nejnižší kupní sílu má mezi městy s více než deseti tisíci obyvatel Karviná. Její obyvatelé musí ročně vystačit se 141 tisíci korun na útratu. Průměrný obyvatel okresu Bruntál má v průměru zhruba 144 tisíc korun.

„Vyšší výdaje si mohou dovolit zejména obyvatelé velkých sídel, především krajských měst. Průměrný obyvatel města nad 50 tisíc obyvatel může vydat přibližně o 13 procent prostředků více než obyvatel obce pod pět tisíc obyvatel,“ říká Najman.

Ovšem i mezi velikostně obdobnými sídly jsou značné rozdíly. Průměrná domácnost v téměř stotisícovém Ústí nad Labem má k dispozici příjem necelých 350 tisíc ročně, ale českobudějovická domácnost má k dispozici bezmála 414 tisíc korun korun.

ČR z pohledu kupní síly nadále zaostává za evropským průměrem, i když ve středoevropském regionu stojí na špici.

ALENA ZVĚŘINOVÁ a ČTK

Jak se daří lidem v jednotlivých krajích


Nejvíc lidí přišlo do středních Čech

Češi žijící ve svém domě se nadále zdráhají stěhovat jinam, byť by v jejich regionu byla sebevětší nouze. Z nejnovějších dat Českého statistického úřadu je patrné, že migrace je ve všech regionech téměř vyrovnaná.

Ostatní regiony mají bilanci odstěhovalých a přistěhovalých zhruba vyrovnanou. Počty lidí, kteří se v prvních šesti měsících roku odstěhovali jinam, zhruba odpovídá množství přistěhovalých.

Peníze rozhodují

Výjimkou jsou jen střední Čechy, které se stávají stále zajímavější adresou. Tento region je zřejmě přitažlivý proto, že Středočeši patří k lidem se slušnou kupní silou, pracovní příležitosti v hlavním městě mají na dosah a bydlí v poměrně málo znečištěném regionu.V prvním pololetí letošního roku se tam přistěhovalo zhruba 15 700 lidí a naopak jinam zamířilo jen 7800 Středočechů. Znamená to, že tento region získal za šest měsíců téměř osm tisíc obyvatel navíc.Podobné přírůstky byly patrné až do loňského roku v hlavním městě, to ale Pražané v poslední době valem opouštějí.

Zatímco vloni v prvním pololetí zaznamenala Praha celkový přírůstek 7 850 přistěhovalých, letos to byla ve stejném období roku pouhá desetina. Konkrétně 598 obyvatel navíc.Krize ke stěhování nelákáMichaela Němečková z Českého statistického úřadu (ČSÚ) přičítá tak výrazný úbytek přistěhovalců problémům národního hospodářství.„Ekonomická krize se výrazně podepsala na úbytku přistěhovalců v Praze i v celé České republice,“ řekla včera Deníku Němečková.Poukazuje přitom na fakt, že pokles zájmu lidí stěhovat se do hlavního města byl patrný už ve druhé polovině loňského roku.Z toho, že hlavní město přestává být pro přistěhovalce atraktivní, zjevně profituje právě sousední Středočeský kraj.

Dalším regionem, odkud se lidé stěhují výrazně víc jinam, je Moravskoslezský kraj s nízkou kupní silou, který je navíc zatížen i vysokou nezaměstnaností.

ALENA ZVĚŘINOVÁ, VENDULA BUREŠOVÁ

Profesor Vysoké školy ekonomické René Wokoun říká v rozhovoru pro Deník: Propouštění naše útraty neohrozí

Předpokládané propouštění tisíců pracovníků ministerstev a veřejné správy nemusí nutně znamenat, že lidé budou mít příští rok méně peněz na útratu. Kupní síla obyvatel by měla nanejvýš jen stagnovat. „Neočekávám žádný větší pokles,“ říká profesor Vysoké školy ekonomické v Praze René Wokoun.

Znamená to, že chystané rozsáhlé propouštění ve veřejné správě kupní sílu negativně vůbec neovlivní?

Záleží na objemu propouštění. Když nebudou změny na pracovním trhu příliš velké, mohla by kupní síla ještě i dál alespoň nepatrně růst. Anebo stagnovat na určité úrovni.

Pokles kupní síly obyvatel tedy příští rok určitě nehrozí?

Samozřejmě může to být i počátek nějakého sestupného trendu. I to se může stát, protože nynější mírný nárůst není dostatečně velký. Bude samozřejmě záležet také na dalších ukazatelích, jako je hrubý domácí produkt a podobně.

Jaké by propouštění muselo být, aby se negativně dotklo i objemu zboží a služeb, které si Češi kupují?

Problém může být v tom, že jde o propouštění lidí z veřejné správy. To může ovlivnit soukromou sféru, protože určitá část propouštěných lidí jsou poměrně vysoce kvalifikovaní lidé. A ti mohou přispět k obměně pracovních sil v soukromém sektoru.

Po počátečním poklesu kupní síly obyvatel na počátku 90. let zaznamenáváme už jen růst objemu peněz, které máme na útratu. Znamená to, že Česká republika nemá v tomto směru problémy?

To vůbec ne. Problémem České republiky je například to, že nemá dostatečně vyhraněnou, silnou střední třídu obyvatel. Ta je ve srovnání s jinými zeměmi relativně chudá.

S jakou zemí je vlastně kupní síla obyvatel České republiky nejlépe srovnatelná?

Já osobně to řadím někam mezi obyvatele Slovinska a Maďarska. Ale to vůbec neznamená, že se v něčem nemůžeme rovnat i jiným zemím. Nebo je dokonce v něčem předčit. Vzhledem k tomu, že česká koruna nenápadně neustále posilovala, byly ceny některých druhů zboží u nás lépe dostupné než pro obyvatele jiných zemí u nich doma.

Můžete být konkrétní?

Například automobily mohou být pro obyvatele České republiky dostupnější než jinde. A pak tady také ještě pořád existují určité deformity v podobě regulovaných cen bydlení. (zv)