Vůně borovic, nekonečné dny u rybníka, opékání buřtů u ohně, večerní hraní na kytaru a noci ve spartánských chatkách. Anebo pionýrské tábory, běhání v lese, sběr hub. Na čem generace dnešních rodičů a prarodičů vyrostla, vnímají jejich děti a vnoučata jako podivnou a často i dost trapnou retro zábavu.
Mnohé z nich proto raději v létě bloumají v bludišti svých tabletových her a vytvářejí si svá bezpečná virtuální doupátka, než aby se plížily po lese a stavěly reálné bunkry z chvojí a roští. Po prázdninách pak usedají do lavic se stejně bledými tvářičkami, s jakými je opouštěly v červnu.
Jistě, byli jsme jiná generace, nevysedávali jsme u počítače, neměli jsme mobily, ani tablety, hráli jsme zkrátka obyčejné prázdninové hry, do kterých jsme se navzájem zasvěcovali. A co zkusit svým dětem připravit něco podobného? Třeba je od těch blikajících obrázků alespoň na chvíli odtrhneme.
Prší a prší a prší…
Počasí se pokazilo, už třetí den prší a děti jsou, jak se říká, z divokých vajec. Rádi byste jim vymysleli nějakou zábavu, ale fantazie mele naprázdno. První, co se se samozřejmě nabízí, jsou osvědčené karty a staré dobré karetní hry – Prší nebo Vole, lehni! nikdy neomrzí. Menší děti lze dobře zabavit i pexesem, snažte se ale vybrat takové, jehož obrázky souvisejí s koníčkem či zájmy vašeho potomka.
Nezavrhujte ani společenské hry, pro deštivá odpoledne jsou jako stvořené. Prohledejte staré zásuvky a vytáhněte ohmatané Člověče, nezlob se!, Kloboučku, hop! nebo Mikádo. Možná se vaši potomci budou nejdříve tvářit lehce znuděně, ale záleží, jak a čím je nalákáte. Ostatně ukázat, že jsou v něčem hbitější, šikovnější a důvtipnější než tatínek s maminkou, je ta nejlepší motivace.
Se svými dětmi můžete hrát i spoustu vzdělávacích her, jste-li milovníci filmu či hudby, můžete vymyslet a vytvořit různé kvízy. Stačí si je stáhnout z internetu, nebo (pokud se chcete pohybovat pouze v retro mantinelech) jejich tvorbě věnujte část odpoledne. Užijete tak čas a ještě se dozvíte spoustu zajímavostí a provětráte už skoro zapomenuté znalosti.
A co vědomostní hra Jméno, město, zvíře, věc, případně země či rostlina? Pravidla hry jsou jednoduchá! Každý hráč si vezme papír s tabulkou, tužku a nadepíše si sloupce podle dohodnutých kategorií a jeden pro bodování. Poté se zvolí hráč, který řekne nahlas „A“ a potom potichu pokračuje v přeříkávání abecedy, dokud jiný zvolený hráč neřekne „stop“.
Hráči píší do jednotlivých kolonek slova patřící do dané kategorie začínající na písmenko, u něhož hráč skončil. Jakmile někdo vyplní všechny kolonky, kolo končí a počítají se body. Při hře si užijete legraci i poučení a rozšíříte obzory sobě i svým ratolestem.
Kreativní a strategické hry
Stratégové raději vezmou tužku i osud do svých rukou. Vzpomínáte na piškvorky? Naučte je hrát i vaše potomky! Na čtverečkovaném papíře tak vznikne bojiště křížků a koleček. Zabraňte protihráči udělat nepřerušenou řadu pěti jeho značek a překvapte ho svým důvtipem.
Starší děti se zase vyřádí při námořní bitvě. Lodičky nebo Lodě jsou velice oblíbenou hrou. Dnes samozřejmě existuje aplikace na telefonu, ale starý dobrý kostičkovaný papír se nahradit nedá. Domluvíte si počet i velikost lodí a zakreslíte je do hracího plánu.
Pak už se můžete vypravit na moře a potopit všechny lodě soupeře. Hlášky „voda“ a „zásah“ budou, přibývat a s pokračující bitvou budou stupňovat na intenzitě. Plavidlo je potopeno, pokud zasáhnete poslední čtvereček lodě. Admirál je jenom jeden.
Nakupte si předem vtipné omalovánky nebo plastelínu, mějte do zásoby připravený modurit a vypalovací hlínu. Mnohé děti, i ty méně kreativní, zbožňují modelování různých zvířátek a postaviček, ale i hrnečků, které si mohou v troubě vypálit, rády je pak pomalují a věnují někomu jako dárek.
Vánoce jsou až za půl roku, ale i v deštivém červenci se na ně můžete pořádně připravit. Nekupujte zbytečně drahou vánoční výzdobu, ale jednoduše si vyrobte vlastní a originální. Pořiďte si barevné papíry, stužky, třpytky a korálky a podle fantazie (nebo návodu) vyrábějte a tvořte. Papírové lepené řetězy a hvězdičky udělají na stromečku parádu a vy si pak zároveň vzpomenete na krásně strávené chvilky s nejbližšími.
Zajímavou zábavou na deštivá odpoledne je také výroba herbáře. Pokud si za slunečných dní nasbíráte zajímavé byliny a kytičky, můžete je právě teď zužitkovat. Stačí mít sešit s tvrdšími papíry, tenkou lepicí pásku, černou popisovací tužku a samozřejmě trochu botanických znalostí.
Kdy už tam budem?! aneb retro zábava na cesty
Cestování s dětmi je náročným koníčkem a rodiče s malými výletníky téměř vždy čekají větší či menší trable. Když se ale řádně připravíte a vyzbrojíte, můžete řadě z nich předejít. Ať už pojedete autem do Chorvatska, anebo se vydáte na let za exotikou, je třeba se dopředu informovat, abyste nezůstali trčet v odletové hale jako trosečník Tom Hanks ve skvělém filmu Terminál.
Nerozhodí vás tak ani čekání či dlouhé cesty i kratší přejezdy autobusem nebo autem, i když se děti pořád dokola ptají: „Kdy už tam budem?!“ I zde můžete využít některé ověřené slovní hry, a až vám bude ouvej, tak použijete dopředu připravený kufřík plný zábavy. Ostatně když jsme byli malí, žádné tablety a mobily neexistovaly, a cestu v autě na dovolenou jsme také zvládli.
Na dlouhé cesty se například výborně hodí hra Hádej, kdo jsem?! Pravidla jsou jednoduchá – jeden z hráčů si vybere jakoukoliv osobnost, ostatní hádají a kladou otázky, na něž smí odpovídající říkat pouze „ano“, či „ne“. Hru můžete obměňovat a upravit na variantu Hádej, co to je!
Pokud chcete něco jednoduššího, navrhněte ostatním, ať si s vámi zahrají slovní fotbal. Podobné hry rozvíjejí slovní zásobu, procvičují paměť, koncentraci, kreativitu, logické myšlení i jazykový cit.
A pokud chcete své potomky opravdu pobavit, tak rozruch a zaručené veselí vždy způsobí jakákoliv hra na fanty typu Vadí, nevadí. Využijte fakt, že se vaše děti rády předvádějí, a v rámci zvolené hry imitujte zvuky oblíbených zvířátek.
Každé zvíře v přírodě je totiž typické určitým chováním i zvukovým projevem. Při pravidelné zastávce na odpočívadle tak nechejte jednoho z vás bez mluvení předvádět jím vymyšlené zvíře, zatímco ostatní hádají. Kdo uhodne první, promění se v němé zvíře sám.
Ať se děti zabaví i samy!
Zkuste si s dětmi zahrát Příběh na pokračování. Jeden v autě řekne větu, druhý na něj naváže a pokračuje. Třeba tak se svými dětmi vymyslíte společně celý román. Můžete si určit i žánr (hrůzostrašný příběh, komické vyprávění).
Zábavné je i opakování vět. První začne vyprávět a řekne jednu větu. Druhý v řadě musí celou větu opakovat a navázat tou svojí. Třetí zopakuje první i druhou a doplní další. Jestlipak se dostanete k desáté větě?
Vidíte na obloze mraky? Zeptejte se dětí, co by mohly představovat. Fantazii se meze nekladou a podobná zábava vám může vydržet skutečně dlouho. A pozor, nenuťte se vždy do společných her, ne vždy může být řidič a jeho navigátor soustředěným parťákem. Spoustu zábavy si děti užijí i bez vaší asistence.
Pokud máte doma nějaký starý fotoaparát, dejte jim ho a nechte je zaznamenávat dobrodružnou cestu jejich zvídavýma očima. Možná budete překvapení, jaké zajímavé snímky pořídí. Po návratu z cest si z nich děti mohou vyrobit vlastní fotoalbum, vyberou nejpovedenější úlovky, nalepí je a doplní popisky tak, jak jsme to v dětství dělávali i my.
Starší potomky můžete vést i k tomu, aby si vedli svůj cestovní deník, do kterého si mohou lepit obrázky, pohlednice, fotky či drobné artefakty z cest, jako jsou peříčka, lístečky a jízdenky. Důležité je, aby děti měly v autě po ruce dobře organizovaný kapsář či pastelky a papíry v přehledném boxu.
A když už dojdou všechny nápady i fantazie? Zazpívejte si! Společné zpívání v autě byla kdysi přece běžná zábava. Vaše děti vás naučí své nejoblíbenější songy a vy jim na oplátku zazpíváte písničky svého mládí. Třeba se navzájem inspirujete k nečekaným pěveckým výkonům.
A když slunce svítí?
Konečně je venku krásně! Sluníčko svítí – možná až moc – a vy přemýšlíte, kam se před ním schovat. Co si třeba zahrát na pikolu? Obyčejnou hru na schovku přece můžete vylepšit dalšími pravidly. Nebojte se, pokud budete v parku či v lese hledat příliš dlouho a bez úspěchu a začnete se bát, nebo budete muset domů, můžete vyhlásit pravidlo „spálené kaše“.
Zásadní rekvizitou našeho dětství byl míč, mnoho z nás ho dokonce místo učebnic nosilo v tašce. Hráli jsme neustále vybíjenou. Byla to TOP zábava našeho dětství. Před školou, po škole, během oběda… Až do tmy! Holky zase měly vždy po ruce skákací gumu nebo švihadlo. Možná i proto nebylo kdysi tolik otylých dětí. Na chodník nebo asfalt cesty jsme si křídou namalovali panáka a skákali až do omrzení. Ostatně, vědí vaše děti, jak se skáče panák?
A pamatujete si ještě na šipkovanou? Ne? A přitom je to tak jednoduché. V přírodě uděláme na zemi šipky, děti jdou v jejich směru a nenarazí na další. U každé z nich můžete schovat obálku s úkoly a obtížnost se může pomalu stupňovat. Na konci by měl malé hledače čekat poklad. Ideálně sladký…
Být na chvíli indiánem
Umíte ještě dnes složit lodičku nebo parník? Jak říká klasik: „V podstatě je to taková hloupost – ale potěší.“ Raději si svou dětskou dovednost znovu natrénujte, abyste si neuřízli ostudu. Až to zvládnete, naučte to i děti. V lese posbírejte kůru a vystřihněte z ní obdélníkové plachty. Do každé z nich udělejte uprostřed protilehlých stran otvory nožem.
Plachty navlékneme na stožáry prohnutou stranou směrem k přídi. Kolmo k palubě lodi nařízneme do hloubky jednoho centimetru záď a vsuneme do štěrbinky štěpinku dřeva jako kormidlo. Lodičku nejprve vyzkoušíme na stojaté vodě. Pokud se nám překlopí, upravíme raději tvar trupu, případně i výšku stožárů a velikost plachet. Když ji máme hotovou, zbývá už jen najít vhodné místo k plavbě.
V mládí jsme skoro všichni hltali mayovky a chtěli být indiány. Prastará indiánská týpí čili vigvamy dnes zažívají znovuzrození. Na rozdíl od běžných stanů v nich můžeme zasněně koukat do ohně, nebo pod plátěnou střechou dokonce vařit jídlo a opékat. Do týpí se také vejde mnohem víc lidí, zavazadel i věcí než do klasického stanu. A co je důležité, indiánský příbytek si můžete skutečně sami ušít a postavit.
Romantika letního bydlení v plátěném příbytku, kam se kolem praskajícího ohně vejde celá rodina, nadchne děti a zláká i mnohé nostalgické dospělé. Pokud budete týpí vyrábět, vhodnější je klasický starý šlapací šicí stroj, u elektrického není jisté, že vám sklady ze silné látky prošije. Ostatně, šít na starém rozvrzaném šlapacím stroji je už vlastně dnes taky retro zábava. Zvlášť, když zase začne pršet…