Výstavy, divadelní představení, koncerty, přednášky, sportovní akce. Společenský život v Praze nabízí denně desítky zajímavých akcí, které lze navštívit. Člověk se až pomalu těší na stáří, kdy je bude moci všechny zažít. Ale pozor! Když se tak konečně stane a odejde do penze, zjistí, že si tyto věci vlastně nemůže dovolit.

Polovinu důchodu dá totiž na bydlení, velkou část na pokrytí nutných výdajů za jídlo a léky a na zábavu už mu vlastně nic nezbude. „Život v Praze je perfektní, když nemáte finanční problémy a jste zdráv a nepotřebujete pomoc jiné osoby," říká předseda rady seniorů Zdeněk Pernes.

Patnáct až dvacet tisíc pražských seniorů z celkových 290 tisíc, kteří pobírají starobní penzi, se podle Zdeňka Pernese ocitají v chudobě. Ti nejen že nemají peníze na to zajít si s kamarádkou do kina, ale dokonce mají problém i s placením nezbytných potřeb, jako jsou léky.

„Praha je specifická v tom, že jsou tu sice o sedm procent vyšší penze než ve zbytku republiky, ale dražší jsou v metropoli také služby a hlavně pak bydlení. Ve výsledku se tedy Pražané mají hůř," dodává.

Cenově zvýhodněné byty 

Nejsložitější situaci mají ženy, které se po smrti manžela náhle ocitnou samy ve velkém bytě, za který musejí platit vysoké nájemné. Při hledání nějakého menšího pak mohou snadno propadnout pocitu zoufalství, sociálních bytů pro seniory má Praha totiž trvale nedostatek.

Pražanům pomáhají v tíživé situaci některé městské části, například Praha 2 nabízí seniorům cenově zvýhodněné byty a malometrážní byty z bytového fondu. „V současnosti bytové oddělení eviduje desítku žadatelů čekajících na uvolnění vhodného bytu. Většina žadatelů je uspokojena cca do 6 měsíců od podání žádosti," říká tisková mluvčí Prahy 2 Martina Klapalová.

Dobře je na sídlišti, nejlépe doma 

Pohoda seniorů závisí dle sociologů i na tom, jak se proměňuje jejich okolí. Staří lidé obecně neradi mění své zvyky a jen stěží se přizpůsobují v místě svého bydliště novinkám. Přitom některé čtvrti, jako například Smíchov, se během pár let změnily k nepoznání.

Dopad proměn jednotlivých městských částí na kvalitu života seniorů zkoumala před sedmi lety sociál- ní geografka Nina Dvořáková z výzkumné skupiny Urbánní a regionální laboratoře. Došla přitom k závěru, že příznivé podmínky pro život seniorů dnes nabízí hlavně sídliště. „Profitují ze zlepšení občanské vybavenosti, ke které tam došlo, využívají velké množství zeleně, dobrou dopravní dostupnost a vysokou kvalitu obytného prostředí," vysvětlila.

Čtecí babičky ve školkách 

O spokojenosti lidí na sídlištích svědčí i to, že většina původních rezidentů své bydliště neopustila a zestárla tam. Populace Prahy 11, která zahrnuje sídliště v Hájích, na Chodově či Opatově, dnes patří k druhé nejstarší městské části metropole. Z celkových jedenácti tisíc obyvatel je víc než 20 procent starších 65 let.

Jak ale Nina Dvořáková dodává, nejlépe je seniorům tam, kde jsou doma. Nezáleží přitom, o jakou městskou část jde. Každá z nich dnes nabízí širokou škálu bezplatných aktivit a jiných výhod, které jim složité životní podmínky pomáhají lépe snášet. Pořádají pro ně kurzy, soutěže či výlety. Oblíbené se staly v poslední době mezigenerační programy, které vnášejí do života seniorů trochu zpestření. V Praze 4 se osvědčily čtecí babičky ve školkách, v osmé městské části pro změnu navštěvují žáci středních škol seniory.

Senioři v Praze. Infografika.