Jak velký problém vidíte ve stále častějších odchodech do předčasného důchodu? V roce 2010 to bylo 19 procent důchodců, dnes je to již 29 procent. Rychleji tak ubývá plátců sociálního pojištění a přibývá příjemců dávek.
Častější odchody do předčasného důchodu souvisí s prodlužováním zákonného věku odchodu do důchodu a zvyšující se výší důchodů, takže to není překvapivý fakt. Navíc zdaleka ne všichni příjemci předčasných důchodů by byli plátci pojistného. Lidé řeší jejich pobíráním sociální situace, kdy by tak jako tak plátci pojistného nebyli, tedy například nezaměstnanost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, péči o nemohoucího příbuzného a podobně. V těchto případech by stejně pobírali sociální dávky, což by mělo samozřejmě také vliv na státní rozpočet. Takže by se možná opticky zlepšila bilance důchodového systému, ale nikoliv již stav veřejných financí jako celku. Předčasné důchody se například na přelomu tisíciletí stali účinným prostředkem při boji s nezaměstnaností osob starších 50 let.

close Martin Holub info Zdroj: se svolením Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zoom_in Martin Holub

Měl by stát nějak dřívější odchody do důchodu regulovat, tedy nastavit podmínky tak, aby předčasný důchod byl ještě méně výhodný?
Stát předčasné důchody už reguluje, respektive právně upravuje. Podmínky se od roku 1988, kdy byl institut předčasného důchodu zaveden, dlouhodobě zpřísňují. Došlo například ke zrušení institutu dočasně kráceného starobního důchodu, krácení předčasného důchodu se v čase zvyšuje a je progresivní a závisí na předčasnosti starobního důchodu. Také není nadále umožněn souběh výdělečné činnosti a pobírání předčasného důchodu.

Jak se díváte na nějaká další opatření, popřípadě zpřísnění těch stávajících?
Další regulace předčasných důchodů jsou politickou otázkou. Musí se pečlivě zvažovat jejich smysl a účel a dohlédnout všechny dopady, které by jejich omezení nebo zpřísnění mělo. Předčasné důchody nám pomáhají řešit určité sociální situace, které by se musely řešit v jiných oblastech sociálního zabezpečení. Zamyslet bychom se měli například nad délkou období, po kterou předčasné důchody lidé dostávají. Jestli pět let pro člověka, jehož důchodový věk bude 65 let, je opravdu nutná doba.

A co mimořádné valorizace předčasných důchodů?
Mimořádné valorizace se v době vysoké inflace ukázala být ve vztahu k předčasným důchodům kontroverzním parametrem důchodového systému. V loňském roce totiž vedla k více než dvojnásobnému meziročnímu nárůstu žádostí o přiznání předčasného důchodu. I to je potřeba přezkoumat. Spíše než na zpřísňování podmínek by se ale měl stát zaměřit na důvody, proč jedinec volí využití předčasného důchodu jako řešení své sociální situace.

Co doporučujete?
Primárně se zaměřit na řešení podpory zaměstnanosti zvláště pak starších osob nebo na dostupnost sociálních služeb (lidé odcházejí z práce do předčasného důchodu, aby pečovali o své nemocné blízké, protože sociální služby jsou přetížené a leckde nedostupné – pozn. red.). A také by měl stát umožnit uplatnění na pracovním trhu osobám se sníženou pracovní schopností.

Lidé 55+ jsou dnes mnoha firmami odmítáni a mají problém sehnat i přes své zkušenosti práci. Kdyby se odstranily tyto bariéry, pomohlo by to podle vás výrazně snížit předčasné důchody?
Zatímco celorepublikově tvoří příjemci předčasného důchodu 28 procent všech příjemců starobního důchodu, v Praze je podíl pouze 14 procent, zatímco v Moravskoslezském kraji činí více než 33 procent. Zde je zřetelně vidět souvislost s mírou nezaměstnanosti, která v Praze dosahuje 3 procenta a v Moravskoslezském kraji více jak 5 procent.

Nakolik výhodné je v tomto ohledu nedávno zavedené daňové zvýhodnění pro firmy, které zaměstnají ať již lidi 55+, se zdravotním znevýhodněním, nebo na částečný úvazek?
Sleva na pojistném ve výši 5 procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců šla uplatnit poprvé za měsíc únor 2023. Jedná se o nový nástroj, na jehož vyhodnocování je příliš brzy. První ohlasy od zaměstnavatelů ale upozorňují na vysokou administrativní náročnost takového opatření vzhledem k přinášeným úsporám. Obecně jsou daňová zvýhodnění za zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním poskytována dlouhodobě a nevedla k žádným zásadním zlepšeními této ohrožené skupiny na trhu práce.

Jak je to s předčasnými důchody jinde v Evropě? Je to běžné, nebo jde o české specifikum? 
V Evropě je situace ohledně využívání možnosti předčasného důchodu srovnatelná s Českou republikou. Institut předčasných důchodů je standardní součástí většiny evropských důchodových systémů a běžně se využívá. Evropské země čelí podobným problémům jako Česká republika, i zde dochází k prodlužování zákonného věku odchodu do důchodu a lidé se tak stále častěji rozhodují využít předčasný důchod. Podle zjištění Eurostatu lidé v rámci Evropské unie při zvažování předčasného odchodu do důchodu berou v potaz zdravotní stav, existenci současného pracovního poměru a své rodinné závazky.