Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předseda představenstva OSC Krček: Chování elektrárny nasimulujeme věrně

Brno /ROZHOVOR/ – Běžný provoz i katastrofické scénáře si mohou zaměstnanci jaderných elektráren zkoušet v simulátorech od brněnské společnosti OSC. Ta vytvoří dokonalou kopii řídícího centra elektrárny, kterou laik ani nerozezná od originálu. „Pravděpodobnost jaderných katastrof je téměř mizivá, ale nic se nedá vyloučit. Prvek bezpečnosti hraje u jaderných elektráren primární roli," upozorňuje předseda představenstva společnosti Vlastimír Krček.

9.12.2013
SDÍLEJ:

Ředitel Vlastimír KrčekFoto: Deník/Racek Attila

Letos jste uzavřeli dohodu
o spolupráci s Konsorciem MIR.1200. Co by pro vaši firmu znamenalo, kdyby zakázku na dostavbu Temelína získala právě tato skupina?
V branži jaderných elektráren se zabýváme především simulátory pro přípravu personálu. Máme dostatek zkušeností, protože jsme dodávali jak pro Dukovany, tak pro Temelín. Proto jsme nabídku konsorcia přivítali.

Jak takový simulátor funguje?
Představuje kopii pracoviště obsluhy, odkud se řídí veškerý provoz. Jsou k nerozeznání od originálů, včetně barvy koberců a rozmístění všech prvků. Simulátor je součástí rekvalifikačních kurzů pro operátory, kterými musí procházet každé dva roky. Řada návštěvníků se při prohlídce elektrárny dostane spíš do simulátoru než na vlastní dozornu. A jsem přesvědčený, že většina
z nich to vůbec nepozná. Technologie v této oblasti se posunula významným způsobem kupředu. Je možné nasimulovat chování elektrárny velmi věrně. Přesto, když elektrárna poprvé najede, je to stejně vždycky trochu jinak a nás čeká ladění simulátoru se skutečným stavem. To trvá po celou dobu jejího provozu, protože během let prochází modernizací nebo zvyšováním výkonu.

Operátoři si na simulátoru vyzkouší standardní provoz. Umí je ale připravit i na krizový stav?
Situace za normálního provozu není až tak zajímavá. Upřímně řečeno tam není moc co dělat. Nestandardní stavy jsou zajímavější. Když něco nefunguje tak, jak by mělo, nebo se objeví různé anomálie, jako je výpadek čerpadla nebo turbíny a netěsnost trubek. V tom případě nastoupí automatické systémy, které by si měly s tou situací poradit, ale v řadě případů je nezbytná kontrola nebo zásah operátora. Pak jsou tu katastrofické události, například když úplně vypadne elektřina v okolí elektrárny a zároveň nebudou fungovat její vlastní zdroje. Pravděpodobnost takových situací je téměř mizivá, ale nic se nedá vyloučit. Prvek bezpečnosti hraje u jaderných elektráren primární roli.

Nakolik velký prostor je v elektrárnách pro lidský faktor?
Personál hraje v bezpečnosti velkou roli, i když největší tíha neleží na jeho bedrech. Teprve když se odehraje automaticky první fáze krizového opatření, pak nastoupí personál. Náš simulátor je součástí havarijního centra, ve kterém se v případě potřeby sejdou lidé zodpovědní za řešení abnormálních situací. Není to jen elektrárna, ale celý okres kolem – jsou tam hasiči, policie a další orgány. Při cvičení simulátor ukazuje, co by se dělo. Zkouší, jak jsou lidé připraveni to zvládnout. Rozsáhlé cvičení se dělá jednou za dva nebo tři roky.

Do jaké míry je elektrárna 
v krizové situaci závislá, řekněme, „přímo na člověku"?
Vždycky, když se analyzuje nějaká krizová situace, je
v tom nějak zapletený lidský faktor. Může to být chyba obsluhy nebo třeba projektanta, který něco na začátku špatně spočítal. U moderních systémů je vysoký stupeň automatizace. V prvních momentech by bylo lepší, kdyby obsluha na řízení nesahala. Ale automat nemusí vždy fungovat nebo je špatně nastavený. Pak je tam kontrolor, který má poznat, jestli se situace řeší správně, a může zasáhnout. Všeobecně se předpokládá, že zásah člověka, navíc provedený ve stresu, nemusí být vždy k prospěchu věci.

Co by dostavba Temelína přinesla konkrétně vaší firmě?
U nás by se tato týkala asi třiceti inženýrů. Nicméně je to významný kontrakt. I díky tomu, že nás ČEZ zná a ví, že kvalita výsledku bude odpovídat tomu, na co je zvyklý. Věrnost naší simulace je vysoce nadstandardní.

Umíte si představit český energetický trh za dvacet let bez dostavby jihočeské jaderné elektrárny?
Se současnými průtahy padne rozhodnutí nejdříve na konci příštího roku. A to je optimistický předpoklad. Teď máme energie přebytek a dodáváme ji do zemí, jako Rakousko, Itálie nebo Německo, které proti jaderné energii protestují. Ale to se změní. Odsunování má špatný dopad. Rozhodnutí o Temelínu ovlivní naši energetickou soběstačnost za padesát nebo šedesát let. Někdo na sebe musí vzít odpovědnost a toto dlouhodobé rozhodnutí udělat, což v případě, kdy se vlády střídají v nejlepším po čtyřech letech, je velmi problematické.

Autor: Redakce

9.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AREÁL VĚZNICE v Žacléři je v žalostném stavu. Po zaplacení ho má nyní převzít nová majitelka.
13

Věznice v Žacléři má kupce. Ještě nezaplatil

Nabíjení elektromobilů Tesla. Ilustrační foto.
4 12

Norsku začínají vadit velké elektromobily, země zavádí daň za Teslu

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek žádá odvolání Janečka: Nejde likvidovat firmy nevyhovující Agrofertu

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Princ Edward přijede do Česka. Podpoří rozvoj mladých lidí

Princ Edward, hrabě z Wessexu, nejmladší syn královny Alžběty II. a prince Filipa, vévody z Edinburghu, navštíví na konci října Česko. Cílem jeho návštěvy je účast na akci International Gold Event (IGE), která je součástí vzdělávacího programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Katalánská válka nervů, Francie separatistům nepomůže

Katalánský premiér Carles Puigdemont se dostává do svízelné situace. Zatímco stále odkládá – tentokrát na čtvrtek – vyhlášení nezávislosti, byli v pondělí večer zatčeni dva vůdci katalánských separatistů. Katalánci, kteří mají kulturně i jazykově blízko k Francouzům, vzhlížejí k podpoře Paříže. Marně. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení