„K dlouhodobému ukládání peněz je nedoporučujeme, především z toho důvodu, že nedokážou s inflací držet krok,“ uvedl produktový specialista srovnávače Ušetřeno.cz Daniel Gorol.
Připomněl, že v ročním srovnání inflace stále převyšuje dvanáct procent. „Nicméně platí, že pokud klient hledá jistotu, rychlou dostupnost peněz a jednoduchý proces, spořicí účty jsou z tohoto pohledu ideálním produktem,“ připustil Gorol. Velkou výhodou je podle něj zejména to, že tyto vklady jsou povinně pojištěné až do výše odpovídající sto tisíc eur (2,37 milionu korun).
Spořicí účty mají ovšem také jinou nevýhodu. „Výnosy na nich jsou zdaněné patnácti procenty,“ připomněl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Přesto jsou podle něj historicky populární v Česku i celém regionu střední Evropy.
Investice s rizikem i bez něj
Komu takové zhodnocení vkladu v době vysoké inflace nestačí, tomu Novák doporučuje investovat na kapitálovém trhu. „Buď do akcií, firemních dluhopisů, nebo indexových fondů,“ naznačil. V tom případě ovšem na sebe investoři musí vzít riziko, že investice nevyjde podle jejich představ. „U spořicího účtu nemůžeme jít nominálně do minusu, ale na kapitálovém trhu to bohužel neplatí. Nese to s sebou riziko, že se věci nemusejí vyvíjet správným směrem,“ poznamenal Novák.
Podle Toma Kadeřábka ze společnosti Swiss Life Select mohou být alternativou také fondy, které investují do repo operací u České národní banky (ČNB). „Začaly vznikat právě v době největšího růstu sazeb a jsou klientovi schopny na výborné likvidity přinést ještě vyšší úrok než spořicí účty,“ prohlásil Kadeřábek. Jde podle něj o unikátní příležitost, díky níž může i „normální občan“ investovat do cenných papírů centrální banky, a to třeba jen několik stovek korun.
Jak tyto fondy fungují? Drobní investoři vloží své peníze do fondu a ten skrze komerční banky nakoupí od ČNB cenné papíry na dobu dvou týdnů. „Po čtrnácti dnech fond prodá cenný papír zpět ČNB a ta mu skrze komerční banku vyplatí sjednaný úrok, který z prodeje plyne,“ vysvětlil Kadeřábek. Jedná se tedy o formu investování s prakticky nulovým rizikem. Tyto repo fondy nyní nabízejí úrok 6,25 až 6,5 procenta.
U vývoje úroků na spořicích účtech obecně záleží hlavně na tom, jak vysokou stanoví ČNB svou základní sazbu. Její bankovní rada ji od června loňského roku udržuje na úrovni sedmi procent. Kadeřábek přitom nevylučuje, že by ji centrální bankéři mohli ještě trochu zvýšit. „Dle našeho názoru mohou sazby krátkodobě opravdu ještě růst, protože pokud se díky zakořeněným inflačním očekáváním budou dále zvyšovat mzdy i dvouciferným tempem, pak k tomu bankovní rada může přistoupit,“ dodal.
