Podle soudního dvora se český produkt nemůže označovat jako pomazánkové máslo, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku. Není tak v souladu s unijními předpisy.

S výrokem soudu nesouhlasilo 64 procent dotázaných v průzkumu, opačný názor mělo 17 procent z nich, 16 procent uvedlo, že se o problematiku nezajímají. Průzkum ukázal, že kategoričtější jsou v odmítání přejmenování tradičního výrobku muži a lidé ve věku 45 až 59 let.

Zastánci názvu pomazánkové máslo nejčastěji argumentují tím, že označení je tradiční a srozumitelné. Často si také myslí, že by do podobných věcí neměla Evropská unie členským státům zasahovat a měla řešit podstatnější věci, než jsou lokální názvy výrobků.

Mezi menšinou, která výrok soudu schvaluje, převažuje názor, že se nejedná o skutečné máslo či že název je zavádějící a může klamat spotřebitele.

Alternativní názvy

Mezi alternativními názvy se objevilo také mléčná nebo smetanová pomazánka, pomazánkové máslíčko a české pomazánkové máslo. Výzkum byl proveden formou internetového dotazování více než 500 lidí ve věku od 15 do 59 let.

U lucemburského tribunálu Česko v roce 2010 zažalovala Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel. Podle nich výrazem „máslo" je možné označovat pouze ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. Problém je v tom, že české předpisy jsou mnohem tolerantnější, neboť umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku.

Česko musí vyhovět rozsudku v co nejkratší době. Pokud tak neučiní, může ho komise znovu zažalovat. Tentokrát však může navrhnout, aby soud rozhodl o uvalení peněžitých sankcí.

Češi se už dříve pokusili pro pomazánkové máslo vyjednat výjimku, kterou však komise zamítla. Praha neuspěla ani se žádostí o to, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno k propagaci tradičních výrobků se specifickým charakterem a chuťovými a technologickými vlastnostmi.

Čtěte také: EU rozhodla: pomazánkové máslo končí