Sehnat v krajském městě práci je velký problém. Svědčí o tom stále stoupající čísla nezaměstnanosti. Ke konci ledna jich bylo v Ostravě 27 089, což je nejvíc od dubna roku 2005. O to složitější je sehnat práci pro zdravotně postižené. Těch nezaměstnaných je na úřadě práce v moravské metropoli evidováno 2504.

Přitom zaměstnavatelé s více než pětadvaceti zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši čtyř procent z celkového počtu svých zaměstnanců.

Přestože řada firem se snaží zdravotně postižené zaměstnávat, protože je možné získávat od státu na tato pracovní místa příspěvky, není to vždy jednoduché.

„Otevřeli jsme v Ostravě první pobočku naší firmy v České republice a u nás na Slovensku máme se zaměstnáváním hendikepovaných velice dobré zkušenosti, které jsme chtěli využít i zde. Jenže ozval se nám zatím jeden člověk," posteskl si Ľuboš Špringeľ, obchodní ředitel firmy 123topení.

„Jedná se přitom o kancelářskou práci obchodního zástupce, která není fyzicky náročná. Nabízíme také práci na hlavní pracovní poměr s tím, že je možno se přizpůsobit zdravotním omezením, a chtěli bychom takto najmout zhruba deset lidí. Bohužel ten zájem je špatný," dodal ředitel Špringeľ.

Malí podnikatelé

Jednou z malých firem, která v Ostravě zaměstnává postižené, je například i společnost Bona-Pento, která se zabývá výrobou autopotahů. Postižené zaměstnává v takzvané chráněné dílně už od roku 1993. Za tuto dobu se podle majitele firmy Martina Koziola změnilo mnohé, především v administrativě.

„Zaměstnáváme celkem sedm zdravotně postižených, jinými slovy osob se změněnou pracovní schopností. Vzhledem k tomu, že je naše firma zaměřená na textilní výrobu, jsou to především vyučené švadleny a šičky. Dvě z našich švadlenek jsou hluchoněmé, další mají například různé pohybové hendikepy. Pomocné práce u nás pak vykonává i člověk s postižením zraku," říká Martin Koziol.

Firma v současné době zaměstnává pouze lidi, kteří mají změněnou pracovní schopnost, tedy postižené.

„Abychom je mohli zaměstnávat, musíme jim vytvořit stanovené podmínky, které jsou kontrolovány ostravským úřadem práce. Ten nám částečně přispívá na mzdu každého postiženého zaměstnance. S vypláceným příspěvkem na mzdu je však spojeno hodně administrativních úkonů, které jsou nutné pro podání žádosti o výše zmíněný příspěvek. A právě v tom se liší zaměstnávání zdravých lidí oproti těm postiženým," vysvětluje majitel firmy.

Žádost o příspěvek musí podávat každého čtvrt roku.

„Dřív to bylo jen jednou ročně. Přílohou žádosti jsou mimo jiné potvrzení o bezdlužnosti naší společnosti vůči státním organizacím a zdravotním pojišťovnám. Bez těchto potvrzení a včasného odevzdání nárok na státní příspěvek zaniká. Když jsme začínali, jezdili jsme tyto záležitosti vyřizovat přímo na ministerstvo financí. V průběhu posledních let se státní příspěvky snižovaly. Kdysi jsme dostávali i příspěvek na provoz chráněné dílny, ten zanikl asi před dvěma lety," upozorňuje Martin Koziol.

Na závěr doplňuje, že zaměstnanci jeho společnosti jsou za práci velmi vděční. „Jsou dokonce ochotni do zaměstnání dojíždět i z velké vzdálenosti, například z Orlové, Havířova nebo Karviné. Je třeba dodat, že v naší firmě nedochází k velké fluktuaci zaměstnanců. Odcházejí jen v případě, že jdou do plného nebo starobního důchodu," říká pan Koziol.

Velké firmy

Jako dělané pro tělesně postižené je zákaznické centrum Axis společnosti GE Money Bank v Ostravě-Hrabové.

„Naše pracovní pozice umožňují zaměstnávání hendikepovaných, protože nabízíme hlavně pracovní pozice telefonních bankéřů, administrátorů nebo asistentů správy pohledávek," vysvětlil ředitel centra zákaznických služeb Petr Brunclík.

Moderní budova v průmyslové zóně má všechny „vychytávky", aby vyhovovala i tělesně postiženým zaměstnancům. Nejvyužívanější dveře se otevírají samy na tlačítko, stoly mají nastavitelnou výšku, výtahy hlásí patra a nápisy jsou označeny braillovým písmem. V zákaznickém centru probíhá celoročně pro zdravotně postižené řada akcí.

„S Kontem bariéry a Centrem zdravotně postižených jsme například zorganizovali konferenci, při které si tělesně postižení mohli projít budovu a upozornili na některé nedostatky, které jsme odstranili," dodal dále ředitel Brunclík.

Hendikepovaní v Axisu mohou pracovat na poloviční úvazek. To je ideální například pro lidi, kteří ze zdravotních důvodů nezvládnou odpracovat běžnou osmihodinovou směnu.

„V současné době máme zhruba sedm set zaměstnanců s tím, že letos plánujeme otevřít dalších asi padesát míst. V budově momentálně pracuje sedm tělesně postižených. Byli bychom velice rádi, kdyby jich bylo více, ale zájem je minimální. Z technického hlediska jsme teoreticky připraveni i na to, že by tady pracovalo tři sta hendikepovaných," uzavřel Petr Brunclík, ředitel centra zákaznických služeb GE Money Bank v Hrabové.

Hendikepované zaměstnává i průmyslový gigant ArcellorMittal. Podle tiskové mluvčí Barbory Černé -Dvořákové je v současnosti ve společnosti čtyřicet zdravotně postižených zaměstnanců.

„Zastávají pozice jako strojník, skladník, instalatér, automechanik, z bílých límečků jsou to například technolog, referent či laborant. Navíc o víkendu vyrazil jeden z našich zaměstnanců na paralympiádu do Soči, kde bude vlajkonošem České výpravy a bude naši republiku reprezentovat v alpském lyžování," dodala mluvčí Černá Dvořáková.