Reforma nahrazuje koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent novou 19procentní sazbou daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění

Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.

Daňové změny se týkají také odvodů z hazardu, které si rozdělí stát a obce, jimž zůstane poplatek z hracích automatů. Obce mají dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.

Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně.

Schválené normy nemění daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda původně chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.

Vládní daňová reforma by podle schváleného znění měla nabýt účinnosti v povolebním roce 2015; ministr financí Miroslav Kalousek ale již v rámci jejího schvalování uvedl, že na jaře bude přijata novela, která změny vrátí na počátek roku 2014.

Prezident Václav Klaus podepsal soubor sedmi desítek novel souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa, tvořících takzvanou daňovou reformu. Z podepsaných zákonů vyplývají tyto hlavní změny:

- zrušení konceptu superhrubé mzdy s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu pro fyzické osoby, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu daně sazba zůstane na 15 procentech

- sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta; živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu

- odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procentního bodu v porovnání se současným stavem

- snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění zůstane na šestinásobku

- začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení

- zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek

- zavedení daňového zvýhodnění 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a bonusu

- u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu

- osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně; nyní je limit 20.000 korun

- předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně

- snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun místo dosavadních 300.0000 korun roč­ně

- osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců

- Od daně z příjmů budou osvobozeny dividendy a jiné podíly na zisku

- předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách

- zruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu

- zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni

- zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni

- loterijní firmy budou odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Obce budou dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek bude příjmem státu

Klaus podepsal novelu, která mj. zavádí funkční období ředitelů

Prezident republiky Václav Klaus dnes podepsal novelu školského zákona, která kromě jiného zavádí šestileté funkční období ředitelů škol zřízených obcí, krajem nebo státem. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Novela také omezuje počet přihlášek na střední školy ze současných tří na dvě.

Novela umožní, aby absolventi některých středních odborných škol s maturitou dostávali vedle maturitního vysvědčení i samostatný výuční list. Kvůli odborné praxi budou moci odborné školy rozšířit vyučovací dobu až na 40 hodin týdne, aby výcvik odpovídal běžné pracovní době.

Firmy si podle nového znění zákona budou moct jednodušeji zřídit vlastní mateřské školky nebo požádat o poskytnutí služby jinou mateřskou školu, která dostane možnost vytvořit „odloučené pracoviště“. Zřizovatelé firemních školek budou moct ovlivňovat výběr dětí.

Zavedení šestiletého funkčního období má ochránit ředitele škol před přílišnými zásahy zřizovatelů. Na druhé straně má ale umožnit ředitele odvolat pro nespokojenost s vedením školy v případech, kdy formálně má vše v pořádku.

Z pěti na deset pracovních dní se prodlužuje lhůta, v níž má přijatý uchazeč nebo jeho zákonný zástupce potvrdit úmysl vzdělávat se na vybrané škole odevzdáním zápisového lístku. Novela rovněž omezuje snahu Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) utajovat informace o způsobu přípravy a výběru zadání společné části maturitní zkoušky. Nově bude moci tyto údaje skrývat jen do konce maturitního období.

Novela ruší povinnost základních škol vydávat žákovi v posledním roce jeho pobytu na škole výstupní hodnocení. K žádosti o odklad zahájení povinné školské docházky bude nově třeba jak doporučení příslušného školského poradenského zařízení, tak odborného lékaře nebo nově klinického psychologa.

Zahraniční školy v Česku, které vyučují podle zahraničního vzdělávacího programu, budou muset mít povolení ministerstva školství k poskytování povinné školní docházky. Žáci těchto škol budou muset absolvovat zkoušky z vybraných předmětů ve školách zapsaných do českého rejstříku škol.