Už loni informoval ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) prezidenta, že ministerstvo vypsalo zakázku na zpracování studie proveditelnosti stavby, a slíbil, že letos bude jednat s Ředitelstvím pro dopravu EK, zda je šance tento projekt vrátit do seznamu prioritních staveb TEN-T. O projekt se prý zajímají také čínští investoři.

"Každý politik se obává, pokud má diskutovat o dlouhodobých projektech, protože nakonec skončí v rukou jeho následovníků. A proto je odpor proti dlouhodobým projektům. Ale tyto projekty vytváří ekonomickou historii. A já doufám, že rozumné sny budou naplněny, protože život bez snů je nudný a šedý," uvedl dnes Zeman.

Fischer následně souhlasil, že v politice jsou vize důležité. "Vize musí být silná a přesvědčivá. Je mnoho zastánců, ale i oponentů, a jen historie ukáže, kdo měl pravdu," řekl Fischer Zemanovi.

Projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a místním prohloubením řeky na německé straně. Dunaj by se s Odrou mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ ČR by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.

Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil jen Baťův kanál.