Nejčastější příčinou srážky lyžařů je nepřiměřená rychlost. Ke srážce často dochází na svahu v rizikových místech, kdy se lyžaři zastaví pod hranou sjezdovky a stanou se pro ostatní zcela neviditelnými. Dalšími rizikovými úseky jsou místa, kde dochází ke křížení sjezdovek nebo spodní část svahu u lanovky.

„Evidujeme řadu případů, kdy lyžař neodhadne rychlost a vletí do lidí čekajících na lanovku,“ říká manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny Vlastimil Divoký.

Často se prý také stává, že se lyžař rozjede od okraje sjezdovky, aniž by se před tím rozhlédl. Nad ním jedoucí lyžař ho následně srazí.

S rostoucím počtem lidí úměrně stoupá i počet nehod a zranění. Svou roli hraje také zrychlování lyží a snowboardů, díky čemuž se zvyšuje vážnost úrazů. S tím souvisí i vyšší ceny za lékařské ošetření a následný transport.

Nejvyšší škody řeší pojišťovny v souvislosti s pojištěním odpovědnosti. Právě tento parametr je v cestovním pojištění na lyže klíčový. Mezi další důležité prvky patří kvalitní asistenční služba a dostatečné limity na léčebné výkony.

Češi lyžující v zahraničí si údajně často neuvědomují, že při srážce na svahu vzniká celá řada komplikací, které zvyšují celkovou výši škody. Už samotná lékařská péče je v alpských zemích o hodně dražší než v Česku, protože tam převažují soukromé kliniky. Horská služba během zásahů využívá převážně helikoptéry, jejichž vzlet vyjde zhruba na 100 tisíc korun.

Další náklady mají „nelékařský“ charakter. Například v Rakousku je v dnešní době běžné, že účastníci nehody na sebe navzájem podávají předběžnou žalobu. Policie nebo soud až později rozhodují o viníkovi nehody. Tamní lyžaři mají s těmito případy a jejich řešením mnohem větší zkušenost než my Češi.

K výlohám za právníky se přidávají další položky jako ušlý zisk nebo bolestné zraněného. Běžně se proto stává, že náklady na léčení poškozeného jsou jen menší částí celkově vyplacené sumy.