V Česku se ročně spálí přes 1,4 milionu tun hnědého uhlí. Při spalování každé tuny ve starém kotli se přitom do ovzduší dostane 11 kilogramů prachových látek. Loni tak bylo emisím překračujícím limity vystaveno přes 60 procent obyvatel Česka.

Do boje proti starým kotlům na uhlí vytáhli ekologové. Chtějí přesvědčit úřady, aby zavedením uhlíkové daně získaly prostředky, jimiž by přispěly na nákup méně škodlivých zdrojů vytápění pro lidi bez prostředků. Motivovaly by je tak, aby netopili uhlím, ale dřevem, peletami či plynem.

Dokonalé spalování

Plyn je nejvhodnějším palivem také podle odborníků. Zatímco při spalování uhlí se do ovzduší uvolňují oxidy uhlíku, dusíku, případně i síry a také saze, při spalování plynu palivo dokonale vyhoří.

Hlavní hořlavou složkou zemního plynu je metan, jeho spalováním vzniká vodní pára a oxid uhličitý. V Česku metan tvoří přes 98 procent obsahu zemního plynu. „Hoří obě jeho složky, jak uhlík, tak vodík. Znamená to, že je to poměrně velice čisté palivo,“ řekl Walter Sodomka z Komínové asociace, který je také soudním znalcem v oboru kominictví.

„Spaliny neobsahují tuhé částice, uhlovodíky ani oxid uhelnatý. Výrazně nižší je i teplota spalin. Ze všech těchto důvodů je u plynových spotřebičů podstatně méně řešených závad,“ uvedl Sodomka.

„Vytápění zemním plynem je přitom šetrné k lidskému zdraví a z technického hlediska nenáročné na údržbu a provoz,“ říká výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Stát by proto podle ní měl lidi systematicky motivovat, aby omezovali spalování fosilních paliv.

Třetí vlna dotací na obzoru

Pomoci by podle ní mohly zejména právě kotlíkové dotace, jejichž druhá vlna nyní končí a třetí se plánuje zřejmě na příští rok. Český plynárenský svaz uvádí, že má informace od ministerstva životního prostředí, že by lidé již z dotací neměli získat podporu na kombinované kotle na uhlí a biomasu. „Je potřeba dát jasný signál, že uhlí nemá být využíváno domácnostmi, ale pouze ve vysoce účinných systémech centrálního zásobování teplem,“ prohlásila Kovačovská.

Řešení k odstranění znečištění z uhelných kotlů a kamen, dopravy, elektráren i průmyslové výroby navrhují také ekologická sdružení. „Jedním z hlavních opatření je zvýšení energetické daně z uhlí a využití získaných prostředků na kotlíkové dotace, na které musí dosáhnout i chudší domácnosti,“ řekl Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh.