Příběh v současnosti nejbohatšího muže světa se začal psát v roce 1994, když si tehdy třicetiletý Bezos uvědomil potenciál internetového byznysu a opoustil zaměstnání na pozici víceprezidenta jedné z investičních firem ze slavné Wall Street.

Již v té době se v jeho hlavě začal rodit plán na vytvoření internetového obchodu, který zákazníkům nabídne širokou škálu produktů. Pro začátek se však rozhodl zaměřit na online prodej knih.

První problém? Název společnosti!

V červnu téhož roku založil v Seattlu ve státě Washington společnost, jíž dal jméno Cadabra, odkazující na populární kouzelnické zaříkadlo. U něj však dlouho nezůstalo. Podle serveru Bussiness Insider si Bezos brzy uvědomil, že během telefonního hovoru může být slovo snadno zaměněno za výraz „cadavar“ (mrtvola).

Se slovníkem v ruce tedy začínající podnikatel hledal nový název rodícího se obchodu, který by plně vystihoval jeho plány. Uvědomil si, že přehledy webových stránek bývají abecedně řazeny, svou pozornost tedy zaměřil na písmeno A, které mu mělo zajistit prostor na předních pozicích podobných seznamů.

Do očí ho uhodil výraz „Amazon“. Exotická lokalita a zároveň název nejdelší řeky světa. To je přece ideální název pro knihkupectví, které se v jeho snech má stát tím největším na světě! Webová doména Amazon.com byla poprvé zaregistrována 1. listopadu 1994 a i původní logo společnosti svým designem slavnou řeku připomínalo.

Investice, jaká nemá obdoby

V roce 1995 pomohli Mike a Jackie Bezosovi začínající společnosti investicí ve výši 245 tisíc amerických dolarů, přes pět milionů korun. Podle Jeffova nevlastního otce Mika to byla sázka do loterie. „Chci abyste věděli, do jakého rizika jdete. Abych se mohl na díkuvzdání vrátit domů s vědomím, že na mě nejste naštvaní,“ řekl podnikatel podle serveru Bloomberg svým rodičům.

Když se na Jeffovy obavy podíváme nyní, o 23 let později, můžeme s klidným svědomím říci, že byly zbytečné. Bezosovi díky své sázce vyhráli opravdový jackpot.

Od roku 1999 sice nebyly zveřejněny žádné informace o tom, jak velký podíl ve společnosti dvojice stále vlastní. Je známo, že část svých akcií pár pravidelně přispívá na různé nadační fondy. I přesto se však předpokládá, že v dnešní době mohou vlastnit až 16,6 milionů akcií v hodnotě téměř 30 miliard dolarů (asi 650 miliard korun). To by znamenalo, že se jejich původní investice zhodnotila o více než 12 milionů procent.

Podíl ve společnosti podle Bloombergu vlastní i Jeffovi sourozenci Mark a Christina. Každý z nich v roce 1996 koupil 30 tisíc akcií v hodnotě 10 tisíc dolarů. Pokud od té doby žádnou část neprodali, hodnota majetku každého ze sourozenců dnes činí okolo 640 milionů dolarů (přes 14,5 miliardy korun)

Společnost začínala v malé garáži

Zpočátku Bezos vedl společnost z vlastní garáže. Servery, které provoz webové stránky vyžadoval, měly takovou spotřebu energie, že Jeff a jeho žena nemohli v domě zapnout vysavač nebo vysoušeč vlasů bez toho, aby vyhodili pojistky.

Rychlý růst společnosti dokresluje historka, podle které na zdi garáže visel zvonek, který zazvonil při každé objednávce. Trvalo jen několik týdnů, než zvonek začal zvonit tak často, že musel být odpojen. Během prvního měsíce společnost prodala knihy zákazníkům ze všech padesáti amerických států a pětačtyřiceti zemí světa.

Politika rychlého růstu

Základním stavebním kamenem Bezosovy obchodní strategie byl bleskový růst. Nutno podotknout, že se jednalo o velice úspěšný model. Na konci roku 1996, rok po svém otevření, obchod obsloužil 180 tisíc zákazníků, zatímco v říjnu následujícího roku již oslavil miliontý uživatelský účet.

Příjmy společnosti vzrostly během dvou let téměř čtyřicetkrát. V roce 1996 Amazon inkasoval 15,7 milionů dolarů, o rok později to už bylo 148 milionů a v roce 1998 nakoupili zákazníci zboží v hodnotě 610 milionů dolarů.

Úspěch společnosti vynesl Bezosovi v roce 1999 titul osobnosti roku časopisu Time.

Společnost se zaměřila i na expanzi do dalších odvětví. V roce 1998 zahájila prodej hudby a filmů, o rok později zařadila do nabídky elektroniku, videohry, software, potřeby do domácnosti i dětské hračky.

Nebyla to ale pouze široká nabídka, čím si Amazon získal věrnost zákazníků. Minimálně stejně důležité byly i služby zákazníkům. Jako jeden z prvních obchodů nabídl obchod systém uživatelského hodnocení produktů, nebo doporučení zboží na základě předchozích nákupů.

Amazon není obchod, ale technologická společnosti

Aby Bezos převedl v praxi svou myšlenku, že Amazon je především technologická společnost, ne pouze obchod, spustil v roce 2002 službu Amazon Web Services, která začala poskytovat nejrůznější cloudové služby.

V roce 2007 pak společnost prakticky nastartovala trh s elektronickými knihami, když uvedla na trh svou první čtečku pod názvem Kindle. O pět let později již levný tablet Kindle Fire představoval přibližně polovinu všech prodaných tabletů s operačním systémem Android.

Společnost v současnosti

Amazon od svých garážových začátků urazil dlouhou cestu. Firma, která začínala se třemi zaměstnanci v současné době poskytuje práci 566 tisícům lidí po celém světě. V roce 2017 zaznamenala příjmy dosahující 177 miliard dolarů, přibližně 3,8 bilionu korun, a hospodářského výsledku 3 miliard dolarů (65 miliard korun).

Do portfolia společnosti patří celosvětově populární webové stránky jako filmová databáze IMDb (Internet Movie Database), nebo v současnosti nejpoužívanější služba pro online streamování Twitch.

Přístup k zaměstnancům

Dlouhodobou kaňkou na reputaci společnosti je však její přístup k zaměstnancům. Již od počátku Bezos požadoval minimální pracovní dobu 60 hodin týdně či práci přesčas. V roce 2002 dokonce vymyslel systém takzvaných „dvoupizzových týmů“.

Zaměstnance rozdělil do skupin o méně než deseti členech (což byl podle něj optimální počet osob, kterým k večeři stačí dvě pizzy) s přísně stanovenými úkoly, na základě kterých byl hodnocen výkon zaměstnanců.

Zároveň razil filozofii, podle které je komunikace mezi pracovníky nežádoucí. „Komunikace je známkou dysfunkce,“ řekl podle Bussiness Insideru Bezos. „Znamená, že zaměstnanci nejsou dostatečně sehraní. Měli bychom hledat způsoby, jak komunikaci omezit na minimum. Ne ji podporovat.“

I v dnešní době si zaměstnanci společnosti často stěžují na špatné pracovní podmínky. Často jsou údajně nuceni pracovat přesčas a nemají soukromí ani během přestávek na oběd či na toaletu, během kterých jsou neustále sledováni.

V únoru letošního roku například zaměstnanci skladišť v Německu, Polsku a Itálii protestovali v Berlíně, kde měl Jeff Bezos obdržet cenu za inovace. Kritizovali zejména nízké mzdy a minimální benefity. V květnu se podobná demonstrace uskutečnila také ve Velké Británii.