„Přídavky na dítě neodrážejí současnou situaci a každoročně se zvyšující náklady, které rodiny mají,“ odůvodňuje změnu Andrea Vašáková z tiskového oddělení ministerstva. V tuto chvíli podle úřadu na dávku dosáhne pouze deset procent dětí, v roce 2002 to bylo 84 procent, před pěti roky pak necelá pětina.

Miliardy navíc

O kolik chce ministerstvo vedené Janou Maláčovou z ČSSD přídavky navýšit, odmítlo komentovat s tím, že to napřed chce projednat na koaliční radě s hnutím ANO. Podle návrhu, který má Deník k dispozici, například u dítěte do šesti let nyní činí přídavky pětistovku měsíčně, vzrůst by měly na 630.

Zleva ministr zdravotnictví Roman Prymula, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a premiér Andrej Babiš.
Vláda uzavřela služby a maloobchod. Volný pohyb omezila na nákup či do práce

Pokud některý z rodičů čerpá například nemocenskou nebo pobírá důchod, navrhuje ministerstvo nárůst z 800 na 930 korun. Nezaopatřeným potomkům se mají přídavky zvýšit ze 700 na 880, respektive z 1000 na 1180 korun.

Také by se měl rozšířit okruh rodin, jež na dávku mají nárok. V současnosti se týká domácnosti, jejichž příjem nepřesahuje částku životního minima vynásobenou 2,7. Nově by se měla násobit třemi.

Bez projednání

Podle některých odborníků není novela zákona o státní sociální podpoře dokonalá. „Děti, jejichž rodiče jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce, takže už nepobírají podporu, nemají na zvýšené přídavky nárok,“ říká Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi. Oproti těm s podporou tak dostávají na dítě o tři stovky méně. To by podle něj mělo ministerstvo změnit.

Sídlo ministerstva práce a sociálních věcí v Praze na snímku z 15. dubna 2016
Životní minimum by mohlo narůst o 23 procent. Ministerstvo navrhlo jeho navýšení

Okruh rodin, které pobírají přídavky na děti, může zvětšit i další změna z pera MPSV. Tentokrát se jedná o návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního a existenčního minima. Například u šestiletého dítěte by se částka životního minima zvýšila o 640 korun na 2610 korun. U dětí mezi šesti a patnácti roky pak o 1110 na 3520. S navýšením se samozřejmě počítá i u starších nezaopatřených potomků a dospělých lidí. „Dlouhodobě se tyto ukazatele nenavyšovaly, přestože náklady každoročně rostou,“ říká Vašáková.

Existenční a životní minimum se kromě přídavků používají při výpočtu příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a nezabavitelné částky u exekucí.

Ministerstvo financí se k plánům MPSV nevyjádřilo s tím, že se o nich teprve vedou diskuse. „Ani jeden návrh neprošel řádným meziresortním připomínkovým řízením,“ připomněl Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva financí.