Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

Příjmová chudoba se dvakrát častěji týká uprchlíků, kteří nemají v domácnosti žádný příjem z práce v Česku. „Z pracujících postihuje nejčastěji lidi, kteří pracují jako dělníci a nekvalifikovaní a pomocní manuální pracovníci, kterých je většina. Uprchlíci tak do velké míry doplácejí na bariéry v kvalitním pracovním uplatnění, mezi kterými je znalost jazyka, nedostatek předškolní péče o děti a uznávání kvalifikací. To zvyšuje i závislost na státní podpoře,“ konstatovali výzkumníci.

Ti také upozornili, že špatná finanční situace vede k horšímu začleňování do společnosti. Takoví lidé pak například nemají na jazykové kurzy, na výdaje spojené se školkou, školou či zájmovými kroužky pro děti či na standardní bydlení. „Nejvíce předpovídá integraci to, zda má domácnost alespoň minimální úspory,“ doplnili autoři studie.

Výzkumníci z PAQ Research doporučují více asistovat při hledání práce těm, co ji ještě nesehnali, ale i těm, kteří zatím našli zaměstnání výrazně pod svou kvalifikací. Tím by se ještě více zvýšila zaměstnanost ukrajinských utečenců v produktivním věku, která se zatím pohybuje kolem 40 procent. „Uprchlíci z Ukrajiny docela často pracují, ale většinou v nižších kvalifikacích, 44 procent pracujících zaznamenalo dokonce výrazný pokles kvalifikace. To je spojeno s nízkými odměnami, kdy třetina má pod 100 korun čistého na hodinu, což podle většiny pracujících uprchlíků nestačí k zajištění domácnosti v Česku,“ uvedl na svém twitterovém účtu sociolog Daniel Prokop.

Ukrajinci, kteří od února přišli do Česka, přitom mají relativně vysoké pracovní kvalifikace. Na dvě třetiny z nich patří mezi specialisty, technické či vedoucí pracovníky nebo úředníky. Prokop také upozornil, že současný stav není výhodný ani pro Česko – nevyužíváme kvalifikaci a expertízu běženců, navíc u nekvalifikované práce neporostou mzdy, neboť bude v tomto sektoru dostatek zaměstnanců.

Autoři série studií Hlas Ukrajinců z organizace PAQ Research se proto přimlouvají za bezplatnou výuku češtiny, zdarma by podle nich měly být i školky a volnočasové aktivity v domech dětí a mládeže. Doporučují také zjednodušit uznávání ukrajinských kvalifikací. Výhodné také podle nich je podporovat bydlení poskytované běžencům z Ukrajiny českými domácnostmi. „Jde o levnější variantu než bydlení v ubytovnách a finance jdou českým domácnostem, kterým pomohou v energetické krizi,“ vysvětlili.

Ve své dřívější studii publikované začátkem srpna pak sociologové upozornili, že pouze čtvrtina ukrajinských uprchlíků v Česku žije ve standardním bydlení s dostatečnou obytnou plochou a vlastním sociálním zařízením. Téměř polovina jich v té době žila v bytech a domech, které nedosahují kvality standardního bydlení, necelá třetina zůstávala v nebytových zařízeních, jako jsou hotely a ubytovny.

„V nich se potýkají s nedostatkem prostoru i nižší mírou svobody a soukromí: v polovině případů mají sdílené toalety, až na výjimky nemají jako domácnost vlastní kuchyň a víc než čtvrtina z nich nemá možnost svobodně přicházet a odcházet,“ popsala spoluautorka studie Martina Kavanová.